Kolikrát jste od svých přátel, když jste jim vysvětlovali, čemu věříte, slyšeli, že všechna ta přikázání a zásady vás musí omezovat a že si nemůžete dělat to, co chcete? Mnozí lidé mají pocit, že přikázání jsou na obtíž a že omezují jejich svobodu a osobní růst. Avšak opak je pravdou. Spasitel učil, že pravou svobodu získáme tehdy, když Ho následujeme: „Jestliže vy zůstanete v řeči mé, právě učedlníci moji budete. A poznáte pravdu, a pravda vás vysvobodí.“ (Jan 8:31–32.) Pravda, aneb život podle evangelia, nám dodá svobodu.

Přikázání jsou rady od Boha

Bůh nám dává přikázání k našemu dobru. Jsou to rady od láskyplného rodiče pro naše tělesné a duševní blaho. Bůh zná následky všech rozhodnutí. Ví, že dobrá rozhodnutí nám přinesou radost, štěstí a pokoj v duši a že špatná nám přinesou neštěstí a výčitky svědomí. Občas ne hned, ale nakonec se dostaví. My následky všech rozhodnutí neznáme, a proto nám Bůh dává přikázání, abychom věděli, jak se máme v určitých situacích rozhodovat, abychom nebyli nešťastní.

Je přirozené, že chceme dělat to, co chceme, a nechceme si nechat říkat od druhých, jak máme žít. Je ale důležité, abychom byli pokorní.

Špatná rozhodnutí jsou jako vodní vír

Když jsem byl na misii, jeden člen, se kterým jsme učili, hovořil na lekci o tom, že dodržování přikázání je jako vodní vír či tornádo. Čím více přikázání porušujeme, tím více ztrácíme svobodnou vůli a schopnost se svobodně rozhodovat.

Například, když někdo lže, začne být na začátku onoho víru a myslí si, že má všechno pod kontrolou, protože lže jen jednomu člověku. Ovšem většinou, když porušujeme přikázání, neděláme to sami, anebo to, co jsme udělali, neovlivní jen jednoho člověka, a tak musíme začít lhát i dalším lidem. Například všem těm, které osoba, jíž jsme lhali, zná, aby jí třeba neřekli, jak to doopravdy bylo atd. A pak na lež je přece nejlepší další lež a když to takto pokračuje dále, postupně, stejně jako vír, se naše svobodná vůle říct, co se nám chce, omezuje, až jsme v situaci, kdy musíme lhát úplně všem. Ne nadarmo se říká, že lež má krátké nohy. Přeneseně to ale funguje i na jakékoli jiné přikázání – dodržování Slova moudrosti, krádež, nečestnost, podvádění manželského partnera, atd.

Existuje však mnohem jednodušší způsob – vždy mluvit pravdu, i když to nemusí být příjemné. Anebo, když někomu zalžeme, co nejdříve mu říct, jak to doopravdy bylo. Takto z této spirály můžeme utéct a zachovat si svobodu, která plyne z dodržování přikázání.

Co je to svoboda?

Svoboda je moc nebo schopnost činit osobní volby bez donucování, stav nebo podmínka, kdy je člověk schopen jednati a mysleti svobodně. Svoboda jednání je jeden z největších darů, který nám Nebeský Otec zde na zemi dal. Máme schopnost zvolit si, „svobodu a věčný život skrze Velkého Prostředníka“ Ježíše Krista anebo „zajetí a smrt podle zajetí a moci ďáblovy“. (2. Nefi 2:27.)

I když máme svobodu jednat, už si nemůžeme zvolit následky svých rozhodnutí. Alma učil, že zlovolnost nikdy nebyla štěstím. Většinou si ale myslíme pravý opak. Když nás Satan pokouší zvolit si nesprávně, myslíme si, že budeme šťastní. Občas i šťastní jsme, ale toto štěstí nikdy nevydrží věčně a je pouze dočasné. To, jak jsme používali svobodu jednání, je také věc, za kterou jednou budeme souzeni.

Satan nás chce o svobodu připravit

Svobodu jednání jsme měli již před tímto životem a bylo to něco, o co nás chtěl Satan, podle jeho plánu, připravit. Chtěl „zničiti svobodu jednání člověka“ (Mojžíš 4:3) tak, že bychom byli nuceni dělat vše, co je správné, a nemohli se rozhodovat mezi dobrým a zlým.

Zajímavé je, že právě svoboda jednání je něco, o co nás chce Satan připravit neustále. Proto nás ponouká, abychom porušovali přikázání, a snaží se, abychom tak svobodu jednání ztratili, a nakonec dělali věci, které bychom jinak, nebýt pod jeho vlivem, vůbec nedělali.

Satan, na rozdíl od Boha, nás nikdy nebude podporovat. Vždy „je s námi“ až do chvíle, kdy porušíme přikázání a poté se stáhne a nechá nás, abychom se ze situace, do které nás dostal, vyhrabali sami. Bůh je ale jiný, pokud Ho následujeme, nikdy nás neopustí, protože mu, na rozdíl od Satana, jde o naše věčné blaho a štěstí. Satan nás chce jen svézt z cesty a chce, abychom se přestali snažit kráčet po cestě přikázání a abychom to vzdali a přestali tak uplatňovat svobodnou vůli správným způsobem.

Pomoc od Ducha Svatého

Naštěstí nám Bůh dává Ducha Svatého, který nám pomáhá rozhodovat se tak, abychom si vždy zvolili to, co je správné a co nám dodá větší svobodu. Tato duchovní pomoc nám také pomáhá překonávat pokušení a vždy se rozhodovat pro to, co nás osvobozuje. K tomu, abychom měli Ducha Svatého neustále při sobě, ho musíme přivolávat čtením písem, modlitbou, návštěvou shromáždění, přijímáním svátosti, návštěvou chrámu, prací na rodinné historii atd.

Chtěl bych, abyste „zvážili požehnaný a šťastný stav těch, kteří zachovávají přikázání Boží. Neboť vizte, ti jsou požehnaní ve všech věcech, jak v časných, tak v duchovních; a vytrvají-li věrně do konce, budou přijati v nebi, aby takto mohli přebývati s Bohem ve stavu nikdy nekončícího štěstí.“ (Mosiáš 2:41.)

 

Tento článek napsal Zdeněk Šindýlek.