„Sneste všechny desátky do obilnice, ať je v mém chrámě co jíst. Jen mě v tom vyzkoušejte, praví Hospodin zástupů, zda vám nezotvírám nebeské průduchy a nevyliji na vás požehnání, že ho ani nepoberete.” (Malachiáš 3:10)
Ve starém zákoně v Malachiášovi se můžeme dočíst o desátku, který máme přinést Hospodinu, a on nám pak otevře průduchy nebeské a vylije na nás požehnání. Desátek je přikázání o tom, že odevzdáme desetinu svého příjmu zpět Pánu. Život podle tohoto přikázání nás má učit pamatovat na to, že vše, co máme, přichází od Boha.
Když zapojíme víru, stávají se zázraky
Toto přikázání spojené se zaslíbenými požehnáními nedává moc logicky smysl. Jak můžu mít přebytek, když z toho mála, co mám, dám něco pryč. Upřímně, bez jakékoli víry je to nepochopitelné. Mám přátele, kteří nejsou věřící a kteří si ze mě celá léta dělali legraci právě kvůli desátku. Když ale zapojíme víru a skutečně důvěřujeme Bohu, stávají se zázraky.
Když jsem byla malá, tak moje rodina nikdy neměla moc peněz. Pamatuji si, jak maminka počítala peníze, aby se ujistila, že můžeme zaplatit všechny pohledávky. Než ale platila cokoli jiného, dala stranou peníze na desátek a říkala, že jsme moc chudí na to, abychom si mohli dovolit desátek neplatit. Její víra pro mě byla a stále je velkým příkladem.
Než ale platila cokoli jiného, dala stranou peníze na desátek a říkala, že jsme moc chudí na to, abychom si mohli dovolit desátek neplatit.
Spoléhala jsem na slíbená požehnání
Sama jsem se přesvědčila o tom, jak moc zákon desátku dává smysl, díky celé řadě malých i větších zázraků. Na misii jsem zažila několik malých zázraků, kdy jsem našla přesně tu částku, kterou jsem potřebovala na cestu na konferenci, nebo i jen, abych mohla do internetové kavárny napsat email rodičům. Největším zázrakem je ale pro mě zkušenost, kterou jsem získala po tom, co se ze mě stala velká holka a já se odstěhovala na druhou stranu republiky. Před tím, než jsem se odstěhovala jsem pracovala a šetřila, abych měla peníze na první dva měsíce na vysoké, než si najdu nějakou práci. Týden po tom, co jsem se přestěhovala jsem zjistila, že na mé bankovní účty byla uvalena exekuce, všechny mé naspořené peníze byly pryč a mě zbýval ještě docela vysoký dluh. Byla jsem zničená, ale maminka mi připomněla, že jsem vždycky platila desátek, tak se teď mám spolehnout na ona slíbená požehnání.
Obrátila jsem se tedy na Nebeského Otce a důvěřovala mu, že to bude dobré. A taky, že bylo. Církev mi pomohla ten měsíc s nájmem a v průběhu asi týdne jsem z jedné „možná brigády“ měla tři práce, které mi finančně umožnily splácet onen dluh, platit účty a žít. Bylo to náročné období. Každý den jsem měla školu a po škole jsem přeskakovala z jedné práce do druhé. Skvělý první rok na vysoké. Vím, že jsem to zvládla jedině díky požehnáním z nebes. Nejen, že jsem byla schopná vystačit finančně, ale měla jsem i dost fyzických sil, a navíc jsem měla oporu úžasných přátel. Věřím, že jedno z těch požehnání je, že jsem v té době poznala i svého manžela.
Průduchy nebeské se otevřou
V knize Nauka a smlouvy 130:20-21 se píše, že v nebi je zákon, na kterém jsou založena veškerá požehnání. „A když získáme jakékoli požehnání od Boha, je to skrze poslušnost onoho zákona, na němž je založeno.“ Tyto verše mám moc ráda, protože mi dodávají pocit klidu. Díky tomu, že jsem platila desátek, jsem zvládla jedno těžké období a vím, že další požehnání máme i teď v každodenním životě. Vím, že zákon desátku je opravdu ustanoven Bohem a že pokud se jím budeme řídit, průduchy nebeské se otevřou a požehnání bude nespočet. Nebeský otec ví, co dělá.
Tento článek napsala Zuzka de Vries
