Polygamie neboli mnohoženství u mormonů

Svatí posledních dnů věří, že manželství, které spojuje jednoho muže s jednou ženou, je Pánův stálý zákon. V biblických dobách Pán některým lidem přikázal, aby praktikovali plurální manželství – manželství, které spojuje jednoho muže s více než jednou ženou (neboli polygamie či mnohoženství). Na začátku 40. let 19. století Pán skrze zjevení přikázal Josephu Smithovi, aby praktikování plurálního manželství zavedl mezi členy Církve. Po více než padesát let bylo plurální manželství praktikováno některými Svatými posledních dnů pod vedením presidenta Církve.

Svatí posledních dnů nerozumí všem Božím záměrům v zavedení plurálního manželství prostřednictvím Božích proroků. V Knize Mormonově se nachází jeden z důvodů, proč Bůh nařídil praktikování plurálního manželství: aby se zvýšil počet dětí narozených ve smlouvě evangelia za účelem „vzbuditi [Pánovi] símě“.

Plurální manželství mělo za následek narození mnoha dětí v domovech věrných Svatý posledních dnů. Také zformovalo mormonskou společnost v 19. století: manželství bylo dostupné všem těm, kteří po něm toužili; nerovnost majetku na jednoho obyvatele se snížila, když se ženy, které byly v ekonomické nevýhodě, provdaly do více finančně stabilních domácností; a přibýval počet manželství, kde manželé byli různých národností, což pomohlo sjednotit obyvatelstvo přistěhovalců z různých zemí. Plurální manželství také pomohlo vytvořit a posílit mezi Svatými posledních dnů pocit soudržnosti a soucítění. Členové Církve se začali považovat za „zvláštní lid“, jenž je zavázán smlouvou dodržovat Boží přikázání navzdory opozice z vnější.

 

 

Počátky plurálního manželství (polygamie) v Církvi

Mnohé kultury a náboženství po tisíciletí připouštěly polygamii, ale západní kultura ji, až na několik výjimek, zavrhla. Monogamie byla ve Spojených státech za doby Josepha Smitha jediný zákonný způsob manželství.

Zjevení o plurálním manželství, které je zaznamenáno v Nauce a smlouvách 132, částečně vyšlo najevo v roce 1831, kdy Joseph Smith studoval Starý zákon. Svatí posledních dnů rozuměli tomu, že žijí v posledních dnech, které zjevení nazývaly „dispensace plnosti časů“. Odvěké zásady – jako jsou proroci, kněžství a chrámy – měly být znovuzřízeny na zemi. Plurální manželství, které praktikovali dávní patriarchové, jako byl Abraham, Izák, Jákob a Mojžíš, bylo jednou z těchto zásad.

Zjevení o plurálním manželství bylo začleněno do zjevení o věčném manželství, které učí, že manželství může pokračovat i po smrti. Monogamní a plurální sňatky, vykonané kněžskou mocí, mohly, pod podmínkou spravedlivosti, zpečetit blízké na věčnost.

Zjevení o manželství uvádí jen všeobecné zásady; nevysvětluje dopodrobna, jak plurální manželství realizovat. V Nauvoo se Joseph Smith oženil s dalšími manželkami a dal souhlas dalším Svatým posledních dnů, aby praktikovali plurální manželství. Toto praktikování bylo představeno postupně, s opatrností a jeho účastníci slíbili, že budou jména ostatních účastníků držet v tajnosti, dokud nenastane čas, kdy se budou moci veřejně ke svému manželství doznat.

 

 

Plurální manželství a rodiny v 19. století v Utahu

Mezi lety 1852 a 1890 Svatí posledních dnů veřejně praktikovali plurální manželství. Většina rodin praktikujících plurální manželství žila v Utahu. Ženy a muži, kteří žili v plurálním manželství, byli vystaveni zkouškám a těžkostem, ale také lásce a radosti, kterou nacházeli ve svých rodinách. Věřili, že plurální manželství bylo toho času přikázání od Boha, a že jeho poslušnost jim a jejich potomstvu přinese velká požehnání. Církevní vedoucí učili, že účastníci plurálního manželství se mají snažit rozvíjet ušlechtilého ducha nesobeckosti a čistou lásku Kristovu ke každému, kdo se ho účastnil.

I když někteří vedoucí měli velké polygamní rodiny, dvě třetiny mužů, kteří praktikovali polygamii, měli současně jen dvě manželky. Církevní vedoucí si uvědomovali, že praktikování plurálního manželství může být obzvláště těžké pro ženy. Z toho důvodu byl rozvod dostupný ženám, které nebyly v manželství šťastné. Opětovný sňatek byl také snadno dostupný. V prvním desetiletí od doby, kdy byl Utah osídlen, se ženy občas vdávaly v mladém věku. Toto bylo charakteristické pro ženy, které v oné době žily v pohraniční oblasti. V roce 1857, kdy praktikování plurálního manželství dosahovalo vrcholu, se přibližně polovina všech utažských Svatých posledních dnů setkala s plurálním manželstvím ať již jako manžel, manželka či dítě. Procento těch, kteří se do plurálního manželství zapojovali, v následujících třech desetiletích stabilně klesalo.

Během let, kdy se o plurálním manželství veřejně učilo, nebylo od všech Svatých posledních dnů očekáváno, že budou podle této zásady žít, i když se od všech očekávalo, že plurální manželství přijmou jako zjevení od Boha. Tento systém manželství samozřejmě nemohl být všeobecně rozšířen kvůli poměru mužů a žen. Ženy si mohly svobodně vybrat svého manželského partnera, mohly si vybrat, zda vstoupí do polygamního či monogamního manželského svazku nebo zda se vůbec vdají. Někteří muži vstoupili do plurálního manželství, protože je o to požádali Církevní vedoucí, zatímco druzí do něj vstoupili z vlastní iniciativy. Všichni ale potřebovali získat souhlas Církevních vedoucích před tím, než do plurálního manželství vstoupili.

Zákon zakazující polygamii a konec plurálního manželství

Na začátku roku 1862 vláda Spojených státu schválila zákony, které zakazovaly praktikování plurálního manželství. Poté, co Nejvyšší soud Spojených států v roce 1879 prohlásil zákony zakazující polygamii za ústavní, začali během 80. let 19. století federální úředníci soudně stíhat polygamní manžele a manželky. Protože Svatí posledních dnů věřili, že tyto zákony jsou nespravedlivé, zapojovali se do občanské neposlušnosti tím, že i nadále praktikovali plurální manželství. Tím, že se pokoušeli uniknout zatčení stěhováním se do domovů svých přátel či rodiny, nebo ukrýváním se pod smyšlenými jmény. Když byli usvědčení, museli zaplatit pokutu a byli posláni do vězení.

 

 

Jeden ze zákonů zakazující polygamii dovoloval vládě Spojených států zabavit majetek Církve. Brzy federální úředníci vyhrožovali, že zabaví Svatým posledních dnů jejich chrámy. Práce na spasení žijících i mrtvých byla nyní v nebezpečí. V září roku 1890 president Církve Wilford Woodruff pocítil inspiraci vydat Manifest. „Poněvadž zákony zakazující plurální manželství byly nařízeny Kongresem,“ president Woodruff, vysvětlil: „já tímto prohlašuji svůj záměr podvoliti se oněm zákonům a použíti svůj vliv na členy Církve, jíž předsedám, aby učinili podobně“.

Úplný dopad tohoto dokumentu nebyl zprvu zřejmý. Pánův způsob spočívá v tom, že hovoří „řádku za řádkou, tu trochu a tam trochu“. Stejně jako počátek plurální manželství, i konec jeho praktikování byl pozvolný a postupný. Byl to proces plný těžkostí a nejistoty.

Manifest vyjádřil záměr presidenta Woodruffa podřídit se zákonům Spojených států a nové plurální sňatky pod touto pravomocí z velké části ustaly. Avšak několik plurálních sňatků bylo za souhlasu některých Církevních vedoucích uzavřeno v Mexiku a Kanadě. Tyto sňatky zpravidla nebyly podporovány vedoucími Církve a bylo obtížné k nim získat souhlas. Buď jeden anebo oba partneři, kteří do tohoto manželského svazku vstoupili, museli obvykle souhlasit s tím, že zůstanou v Kanadě, anebo Mexiku. Mezi lety 1890 a 1904 bylo na území Spojených států uzavřeno pouze několik plurálních sňatků a to ve výjimečných případech.

Role Církve v těchto sňatcích se stala předmětem veřejné diskuse poté, co apoštol Reed Smoot byl v roce 1903 zvolen do Senátu Spojených států. Na generální konferenci v dubnu 1904 vydal president Církve Joseph F. Smith důrazné prohlášení, známé jako Druhý manifest, podle něhož mohlo být uzavření nového plurálního manželství potrestáno vyloučením z Církve. Presidenti Církve, od doby presidenta Smitha, opakovaně zdůrazňují, že Církvi a jejím členům není oprávněno vstoupit do plurálního manželství a podtrhují upřímnost svých slov tím, že naléhají na místní vedoucí, aby předvedli před Církevní disciplinární radu každého člena, který toto nedodržuje.

Závěr

Plurální manželství patřilo k nejnáročnějším aspektům Znovuzřízení. Pro mnohé, kteří jej praktikovali, to byla zkouška víry. Bylo to přestoupení kulturních i právních norem, což vedlo k pronásledování a očerňování Církve. Navzdory těmto těžkostem, plurální manželství přineslo Církvi užitek nespočetně mnoha způsoby. Díky rodinám těchto Svatých z 19. století přišlo na svět mnoho Svatých posledních dnů, kteří jsou věrni smlouvám evangelia jako spravedliví otcové a matky, oddaní učedníci Ježíše Krista, oddaní členové Církve, vedoucí a misionáři, a také jako dobří občané a přední veřejní činitelé. Novodobí Svatí posledních dnů si těchto věrných pionýrů, kteří toho kvůli své víře tolik obětovali, váží a mají je v úctě.

 

Pokud se chcete o plurálním manželství neboli mnohoženství dozvědět více, pokračujte na tento článek.

 

Tento článek byl původně publikován na stánkách lds.org pod názvem „Plural Marriage in The Church of Jesus Christ of Latter-day Saints“ a přeložil jej Zdeněk Šindýlek.