Proč a jak se máme postit

Půst je zásada, která se vždy praktikovala mezi členy Církve a pravými věřícími. Je to zásada, která byla zvyklostí už i v dávném Starém zákoně, a tak není pochyb, že byla praktikována už i za doby Adama a jeho potomstva, třebaže se o tom nikde nepíše, protože z té doby máme jen velmi málo záznamů. Ale později se o půstu Starý zákon zmiňuje velmi často.

Co je to půst?

Půst je dobrovolné zdržení se jídla nebo pití, jehož cílem je přiblížiti se více k Pánu a žádati Jeho požehnání. V novodobé Církvi je v každém měsíci vyhrazen jeden sabatní den půstu. Během této doby 24 hodin nepřijímáme jídlo a pití. Poté Církvi věnujeme peníze, které by jinak utratili za potraviny na tato jídla. Tyto peníze jsou určeny k tomu, aby pomáhaly chudým a potřebným. Z těchto prostředků se především pomáhá členům sboru, ve kterém byly darovány. Pokud se ale tyto prostředky nevyužijí, posílají se dále, aby se pomohlo tam, kde se prostředků k pomoci nedostává.

Kdy se máme postit?

Kdykoli potřebujeme. Jednou za měsíc, první neděli v měsíci, se ale postíme společně jako Církev.

Za co se máme postit?

Mnohokrát jsem slyšel, že se lidé nepostí, protože se nemají za co postit anebo se naopak postí jen proto, že je to přikázání, ale nedělají to se žádným konkrétním účelem. Když jsme na misii učili o půstu, říkali jsme, že půst bez konkrétního účelu je pouze hladovění.

Hledal jsem proto v písmech, abych v nich našel náměty, za které se můžeme postit vždy a přesvědčil tak o opaku ty, kteří si myslí, že se není za co postit.

Poznání pravdy

Alma byl syn proroka, který bojoval proti Církvi. Avšak jednou, když byl na cestě, aby opět bojoval proti Církvi, se mu zjevil anděl. Kvůli této zkušenosti oněměl a nemohl mluvit. Činil pokání z hříchů, které učinil a byl obrácen. Avšak nebyl obrácen a nezískal svědectví tím, že viděl anděla, ale tím, že se postil a modlil!

V Almovi 5:43–46, kde Alma promlouval o svém obrácení k lidem ve městě Zarahemla se píše:

„A nyní, bratří moji, chtěl bych, abyste mne vyslechli, neboť mluvím ze všech sil duše své; neboť vizte, promlouval jsem k vám jasně, abyste nemohli chybovati, neboli promlouval jsem podle přikázání Božích.

Neboť jsem povolán, abych takto mluvil, podle svatého řádu Božího, jenž je v Kristu Ježíši; ano, je mi přikázáno, abych stál a dosvědčil tomuto lidu věci, jež promlouvali otcové naši o tom, co přijde.

A to není vše. Nedomníváte se, že vím o těchto věcech sám od sebe? Vizte, svědčím vám, že vím, že tyto věci, o nichž jsem mluvil, jsou pravdivé. A jak myslíte, že vím o jistotě jejich

Vizte, pravím vám, že mi byly oznámeny Svatým Duchem Božím. Vizte, po mnoho dnů jsem se postil a modlil, abych mohl poznati tyto věci sám za sebe. A nyní opravdu vím sám za sebe, že jsou pravdivé; neboť Pán Bůh mi je projevil svým Svatým Duchem; a toto je duch zjevení, který je ve mně.“

Duch Svatý vydává svědectví o pravdě. Díky modlitbě a půstu můžeme tohoto Ducha pociťovat ještě silněji. A proto, když máme nějaké otázky, na které chceme znát odpověď nebo pokud si chceme posílit svědectví o nějaké pravdě (což je důležité dělat často, protože svědectví není něco, co máme pořád, ale co musíme neustále obnovovat), tak nejlepší věc, kterou můžeme udělat, je postit se a modlit se.

Půst za druhé, když jsou nemocní

Při studiu příběhu Almy mladšího můžeme nalézt ještě jeden důvod, proč se můžeme postit a modlit. Když byl Alma němý a nemohl se hýbat, donesli ho do domu jeho Otce, který dal shromážditi kněze „a oni se počali postiti a modliti k Pánu, svému Bohu, aby otevřel ústa Almova, aby mohl mluviti, a také aby končetiny jeho obdržely sílu svou. A stalo se, že poté, co se postili a modlili po dobu dvou dnů a dvou nocí, končetiny Almovy obdržely sílu svou a on vstal a počal k nim promlouvati.“ (Mosiáš 27:22–23) Jak se můžeme dočíst, neobdržel tuto sílu ihned, a tak i my, když se postíme a modlíme za druhé, nemusíme ihned vidět účinek našeho půstu, ale pokud se postíme s nadějí a vírou, jistě se dostaví.

Půst za druhé, když procházejí zkouškami

Další důvod, který zmíním, je půst za druhé, kteří procházejí zkouškami anebo v životě zažívají nějaké nepříjemnosti.

Jako příklad z písem uvedu příběh Ester. Ester, která byla manželkou perského krále, chtěla jít bez ohlášení ke králi, což byla troufalost, která byla trestána trestem smrti. Šla tam, aby se přimluvila za Židy – za svůj lid, protože král chtěl celý židovský lid usmrtit. Poprosila proto Židy i celý svůj dům, aby se za ní postili a modlili.

„Jdi a shromažď všecky Židy, což jest jich v Susan, a posťte se za mne, a nejezte ani píte za tři dni, v noci ani ve dne. Já podobně, i panny mé postiti se budou, a teprv vejdu k králi, což však neobyčejné jest, a jestližeť zahynu, nechť zahynu.“ (Ester 4:16.)

 

 

I my se můžeme postit a modlit za druhé, když prochází těžkostmi anebo stojí před těžkými zkouškami. Nemusí být zrovna v ohrožení života, i když občas i takové situace jsou, ale opravdu se můžeme postit a modlit kdykoli potřebujeme my, anebo naší blízcí pomoc.

Půst vděčnosti

Poslední, ale ne poslední důvod, proč se můžeme postit a modlit, se nachází v Almovi 45:1. V této části Knihy Mormonovy jsme v době, kdy Nefité měli po těžké bitvě, ve které jim Bůh velice pomohl. Podobně jako Nefité i každý z nás bojuje každý den těžké bitvy. Nebojujeme sice mečem, ale bojujeme na jiných frontách. Bojujeme s pokušeními, se zlobou, závistí, bezprávím a ve všech těchto bitvách nám Bůh pomáhá. Důvod, proč se tito Nefité postili a modlili, byla vděčnost.

„Vizte, nyní, stalo se, že lid Nefiův se převelice radoval, protože je Pán opět vysvobodil z rukou jejich nepřátel; tudíž vzdávali díky Pánu, svému Bohu; ano, a velice se postili a velice se modlili a uctívali Boha s převelikou radostí.“

Kdy jste necítili pomoc od našeho Nebeského Otce při zkouškách, když jste o ni žádali? Vždy se můžeme postit za vděčnost a velká požehnání jsou slíbena těm, kteří jsou vděční!

Mým přáním je, aby se o každém z nás dalo říct to, co řekl Helaman o pokorných Nefitech: „Nicméně, často se postili a modlili a stávali se silnějšími a silnějšími v pokoře své, a pevnějšími a pevnějšími ve víře v Krista, až se jejich duše naplnila radostí a útěchou, ano, až k očištění a posvěcení svého srdce, kteréžto posvěcení přichází proto, že vzdali své srdce Bohu.“ (Helaman 3:35.)

Chtěl bych vás vyzvat, abyste se během následujícího postního shromáždění, anebo kdykoli to budete potřebovat, postili a modlili za to, co je pro vás nezbytné. Možná tyto věci nepřijdou hned, ale zajisté přijdou, protože Bůh nám to slíbil. Pokud v životě nemáte žádné těžkosti, o které byste se postili, což vám závidím, tak se můžete postit za druhé, za utvrzení svého svědectví anebo se můžete postit s vděčností za všechna požehnání, která vám Bůh v životě dal.