Nebeský Otec si přeje, více než cokoli jiného, naše pravé a trvalé štěstí. Lidé po celém světě něco hledají. To, co každý svým vlastním způsobem ve skutečnosti hledá, je štěstí. Mnozí ale nevědí, kde ho nalézt.

Jelikož nevědí, kde ho nalézt, hledají ho v tom, co jim ve skutečnosti přináší pouze dočasné potěšení – nakupování věcí, usilování o poctu a chválu světa nevhodným chováním nebo zaměřování se na fyzickou krásu a přitažlivost.

Potěšení je často zaměňováno se štěstím. Zdá se, že čím více lidé hledají dočasné potěšení, tím méně šťastnými se stávají.

Vědci vědí, že „štěstí je více než jen pozitivní nálada, je to stav duševního a fyzického zdraví pramenící z toho, že vedeme dobrý život – tedy život, který má smysl a přináší hluboké uspokojení“.

Pro dosažení štěstí je obvykle zapotřebí dlouhotrvající usilování o to, co je v životě nejdůležitější.

Zde je několika cest ke štěstí, jež jsou popsány v písmech a o nichž učí novodobí proroci a apoštolové:

Ctnost

První z těchto cest představuje ctnost, což je způsob myšlení a chování založený na vysokých mravních zásadách. Ctnostní lidé vyzařují klidnou důstojnost a vnitřní sílu. Ctnost začíná v srdci a v mysli. Je to souhrn tisíců malých každodenních rozhodnutí a skutků.

President Thomas S. Monson (1927–2018) učil, že „není cennějšího přátelství než přátelství s vlastním čistým svědomím, s vlastní morální čistotou – a je úžasný pocit vědět, že stojíte na svém určeném místě čistí a s jistotou, že jste hodni toho, abyste tam stáli“.

Charakternost

Druhou cestu ke štěstí představuje charakternost. Starší Richard G. Scott (1928–2015) z Kvora Dvanácti apoštolů učil:

„Uvědomte si, že trvalé štěstí přichází díky tomu, čím jste, ne díky tomu, co máte. …

Vaše spravedlivá rozhodnutí určují, kým jste a co je pro vás důležité. Usnadňují vám dělat to, co je správné. Abyste byli šťastní nyní i po celý život, buďte neochvějně poslušni Pána.“

Zaslíbení daná Pánem nás povzbuzují, abychom žili spravedlivě. Musíme tudíž dbát na to, aby nás naše myšlenky, slova a skutky vedly po cestě zpět k našemu Nebeskému Otci.

Věrnost

Třetí cestou ke štěstí je věrnost. Je zcela zásadní, abychom rozuměli tomu, že Bůh nám žehná podle naší víry, ze které pramení síla žít dle božského záměru a s věčnou perspektivou.

Zatímco budete pokračovat po své cestě, budete zkoušeni, zda budete činit všechny věci, které vám Pán, váš Bůh, přikáže. (Viz Abraham 3:25.) Toto je součástí smrtelného života.

Pamatujte na to, že nesmíte ochabovat ve víře – ani v dobách velkých těžkostí. Budete-li stát pevně, Pán prohloubí vaši schopnost pozvednout se nad těžkosti života.

Svatost

Další cestu ke štěstí představuje svatost, která je spojena s duchovní a mravní dokonalostí. Svatost je projevem čistoty srdce a záměrů.

President Harold B. Lee (1899–1973) na to odpověděl: „Své duchovní já rozvíjíme tím, že ho používáme. … Musíme denně rozvíjet svého ducha tím, že se modlíme, konáme každodenní dobré skutky a dělíme se s druhými o evangelium. Musíme denně sytit svého ducha studiem písem, [rodinným domácím večerem], účastí na shromáždění, přijímáním svátosti.“

Další důležitý prvek svatosti se týká uzavírání a dodržování chrámových smluv. Jsme-li věrní, tyto smlouvy nás pozvedají nad meze našich schopností a našeho duševního rozhledu.

Poslušnost

Zachovávání všech přikázání Božích se týká dalších cest vedoucích ke štěstí. Poté, co se Nefité odloučili od Lamanitů, se jim převelice dařilo, protože zachovávali soudy, ustanovení a přikázání „Páně ve všech věcech, podle zákona Mojžíšova“. (2. Nefi 5:10.) Tento vzor chování je dalším důležitým prvkem šťastného života.

President Monson učil: „Když budeme dodržovat přikázání, náš život bude šťastnější, více uspokojující a méně komplikovaný.“ Také řekl: „Poznání, o něž usilujeme, odpovědi, po nichž toužíme, a sílu, s níž si dnes přejeme čelit překážkám složitého a měnícího se světa, můžeme získat tehdy, když jsme ochotně poslušni Pánových přikázání.“

Spasitel nás naléhavě žádá:

„Milujete-li mne, přikázaní [má zachovávejte].“

Nesobeckost a láska

Zlatá cesta ke štěstí je cesta nesobeckosti a lásky. Láska je přímá cesta ke štěstí, která obohatí a požehná našemu životu i životu druhých. To znamená, jak řekl Spasitel, že máte mít rádi dokonce i své nepřátele. (Viz Matouš 5:44.)

Pravé a trvalé štěstí přichází pouze tehdy, když se rozhodneme milovat „Pána Boha svého z celého srdce svého, a ze vší duše své, a ze vší mysli své“.(Matouš 22:37; viz také Deuteronomium 6:5; Marek 12:30; Lukáš 10:27.)

Kéž se každý z nás rozhodne milovat Pána a kráčet po Jeho cestách vedoucích ke štěstí, což je „cílem a záměrem naší existence“.

 

Tento článek je zkrácením z promočního proslovu „Cesty vedoucí ke štěstí“ proneseného 8. června 2017 na Univerzitě Brighama Younga-Havaj od Staršího Ulissese Soarese. Původně byl publikován v dubnové liahoně z roku 2018.