Začátek jak z romantické komedie
„Utíkej ke Kristu jak nejrychleji dokážeš a když s tebou někdo udrží krok, tak se představ.“ Tento citát jsem četla myslím na Instagramu a zapůsobil na mě tak silně, že jsem se jím řídila téměř doslova. Svého manžela jsem potkala, když jsem zrovna utíkala na bohoslužbu a on stál ve dveřích. Dalo by se říct, že jsem do lásky vběhla rovnou po hlavě. Takhle napsané to vypadá jako scénář romantické komedie, ale tam, kde filmy končí, náš happy end teprve začíná.
Spojit dva životy do jednoho se neobejde bez potíží
Brzy po našem seznámení jsme oba věděli, že ten druhý je někdo, s kým chceme strávit zbytek života a za rok a půl byla svatba. Protože jsme náš vztah založili na křesťanských hodnotách a fyzickou stránku vztahu jsme si nechali až do manželství, měli jsme možnost probrat spoustu věcí. Člověk má totiž hodně času na povídání, a měli jsme celkem slušnou představu o tom, jak bude naše manželství vypadat. Nebo jsme si to alespoň mysleli. V Bibli se píše, že „… muž opouští otce i matku – aby přilnul ke své manželce a stali se jedním tělem“ (Genesis 2:24). Už se tam ale nepíše, že srovnat dva životy do jednoho vyžaduje spoustu práce, trpělivosti a odhodlání.
Znáte to, na něco se těšíte a máte v hlavě krásnou představu o tom, jak úžasné to bude a jak to ono naplní všechny vaše sny a váš život už nebude nikdy stejný, protože jste prožili něco tak nevídaného. I my jsme se moc těšili a jak už jsem řekla, měli jsme o tom nějakou představu. Problém byl ale v tom, že každý jsme tu představu měli trochu jinou. Naše jednotlivá očekávání jsou to, co nám komplikuje vztahy s druhými, protože často ten druhý člověk ani neví, že mi nějaká očekávání máme a tím pádem je ani nemůže naplnit. My jsme pak zklamaní, že věci se nemají podle našich představ a náš partner je zmatený a zklamaný z toho, že my se zlobíme zdánlivě bez důvodu.
Klíčem k úspěchu je komunikace. Manželé spolu prostě musí mluvit.
Klíčem je komunikace
Prostým řešením by bylo neočekávat nic, ale to bychom se pak nikam neposunuli. Je správné chtít někam směřovat. Očekávání nám zůstanou, ale můžeme se s nimi naučit pracovat. Klíčem k úspěchu je komunikace. Manželé spolu prostě musí mluvit.
Naši misionáři dělají každý týden něco, co jim pomáhá být jako společníci více jednotní, říká se tomu týdenní plánování. Během tohoto plánování se podívají na následující týden a domluví se na jeho hrubé podobě. To jim pomáhá být na stejné lodi. Součástí týdenního plánování je i něco, čemu se říká inventura vztahu se společníkem. Během této inventury si misionáři řeknou, čeho si na druhém váží, v čem jsou dobří, ale i to, v čem se potřebují zlepšit a jak si mohou vzájemně pomoci, aby se dokázali změnit a dosáhnout svých cílů.
S manželem si teda nesedáme ke stolu, ale i tak se snažíme tento koncept do našeho vztahu zabudovat. Není to nic složitého, stačí si vyjádřit vděčnost, pochválit se a říct si, že se nám něco nelíbí. V každodenním životě to vypadá tak, že manželovi poděkuji, když vypere prádlo, protože ví, že ho nedělám ráda. Že ho pochválím za to, jak krásně uklidil kuchyň, i když ne úplně tak, jak bych to udělala já. Nebo mu řeknu, jak moc si vážím toho, že si ráno hrál s dcerou, abych se já ještě mohla prospat. Snažím se vidět to, jak mi projevuje lásku.
Společné plánování týdne nám pak pomáhá, abychom věděli, co můžeme jeden od druhého čekat, co je potřeba udělat a kdy se můžeme těšit na společné chvilky.
Domov zaměřený na Krista
To, co nám pomáhá nejvíce, je snaha udržet v našem domově a hlavně v životě Ducha Svatého a zaměřovat se na Krista. Předtím, než jsme spolu začali oficiálně chodit, jsme začali dělat něco, z čeho se stal náš nejdůležitější zvyk. Začali jsme se spolu modlit před spaním. Společně tak zakončujeme den a obracíme se k Bohu s díkůvzdáním a prosbou, abychom byli v bezpečí a dokázali překonat nástrahy, které na nás čekají. Neméně důležitý zvyk je společná účast na nedělní bohoslužbě, kdy obnovujeme smlouvy, které jsme uzavřeli s Bohem a mezi sebou.
To, co nám pomáhá nejvíce, je snaha udržet v našem domově a hlavně v životě Ducha Svatého a zaměřovat se na Krista.
Nejsme nejlepší ve čtení písem, ale snažíme se buď poslouchat písma ve formě audio knihy nebo proslovy z Generální konference anebo duchovní hudbu.
Šťastně až na věky
Jsme teprve na začátku naší cesty a víme, že nás čeká ještě spousta překážek a výzev, kterým se budeme muset postavit. Věříme však, že naše láska je rozhodnutí, které stojí za to dělat znovu a znovu každý den. Uzavřeli jsme manželství nejen na čas, ale i na celou věčnost, a to je pro nás závazek, kterého si vážíme a je to něco, na co se těšíme. Ani jeden z nás není dokonalý, ale společně s pomocí Boží té dokonalosti jednou dosáhneme.
Tento článek napsala Zuzka de Vries
