Mezi mé nejkrásnější vzpomínky patří návštěvy chrámů ještě před tím, než jsou zasvěceny. Jsem za tuto možnost vděčná, protože jsem se mohla přesvědčit o tom, že i když chrám není zasvěcený Pánu, je to dům Boží a Duch Svatý v něm rozhodně přebývá. Dalším bonusem je možnost vzít tam lidi kteří nejsou členy církve a ukázat jim, jak důležité pro nás chrámy jsou. Jsou to domy Páně, do kterých chodíme, abychom se více naučili o plánu, který pro nás Nebeský Otec připravil, duchovně se posílili a uzavřeli smlouvy s Bohem.
Chrámové smlouvy
Smlouvy, které v chrámu uzavíráme, navazují na tu, kterou uzavíráme při křtu.
Slibujeme, že budeme dodržovat přikázání, a že se budeme snažit žít dobrým životem. Tyto smlouvy nás pak posilují a ochraňují před nebezpečím. V NaS 109:22 se píše:
„A my tě prosíme, Svatý Otče, aby služebníci tvoji mohli vyjíti z tohoto domu ozbrojeni mocí
tvou a aby jméno tvé mohlo býti na nich a sláva tvá byla kolem nich a andělé tvoji o ně pečovali.“
Já věřím, že andělé za námi stojí.
Nejdůležitější smlouva, kterou můžeme v chrámu uzavřít, je smlouva věčného manželství
mezi mužem a ženou. Vzpomínám si na slova staršího Hollanda, který řekl, že nebe bez jeho milované ženy a dětí by pro něj nebylo nebem. Cítím to stejně. Můj manžel a dcera jsou pro mě vším a já jsem neskonale vděčná za klid který mám v srdci, protože vím, že jsme rodina na čas a na celou věčnost. Láska a vděčnost, které mě naplňují, jsou víc, než dokážu slovy vyjádřit.
Nejsme tu sami
K tomu, aby má rodina byla věčná je ale důležité, abychom se kvalifikovali pro
požehnání chrámu. Je důležité dělat to, co nás vede kupředu… modlit se, číst písma, činit pokání…, a také je důležité být proaktivní. Jako členové Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů, máme povinnost pomoci lidem okolo nás, aby dosáhli stejného cíle – dozvěděli se o Plánu spasení a o tom, že jejich milující Nebeský Otec chce, aby se k němu jako rodina vrátili.
V církvi máme mnohá povolání, která nám pomáhají tuto milou povinnost splnit. V jednom ze svých proslovů president Eyring nabádá nositele kněžství, aby se nestarali jen o své blaho, ale i blaho těch, kteří jsou kolem nich. Já věřím, že toto platí i pro sestry a doufám, že budu moct mít příležitost pomoci někomu k věčnosti s jeho rodinou.
Manželství by pro nás mělo být prioritou hlavně po svatbě.
Nejdůležitější práce
Pomoc druhým, ať už je to pastýřská služba, misie, nebo chrámová práce je něco, co nám do života přinese uspokojení, ale jak nás učí proroci:
„Nejdůležitější Pánovou prací, kterou kdy vykonáte, bude práce mezi zdmi vašeho vlastního
domova. Domácí učení, práce v biskupstvu i všechny další církevní povinnosti jsou důležité, ale
nejdůležitější práce je mezi zdmi vašeho domova.”
Domov je místo, kde se mění životy… „Každé zásadní rozhodnutí má být založeno na tom, jak
ovlivní rodinu z hlediska způsobilosti žít s Nebeským Otcem a Ježíšem Kristem.“
Priorita č. 1
Manželství musí být prioritou hlavně po svatbě. Účelem rodiny je pomoci dětem Nebeského Otce přijít na zem. To je něco, co bychom si měli pamatovat. Písma nás učí, že máme ctít otce i matku. Toto přikázání je přikázání, které má krásný příslib. Jestli ho budeme dodržovat, bude se nám dobře dařit na zemi. President N. Eldon Tanner radil: „Rodiče, které byste měli ctít nad všechny ostatní, jsou rodiče vašich budoucích dětí. Tyto děti mají nárok na ty nejlepší rodiče – na čisté rodiče.“
K manželovi, či manželce, bychom se měli chovat tak, jak se k nim chová Nebeský Otec. Měli bychom je milovat. Když mě Peter požádal o ruku, rozhodla jsem se, že ho budu milovat celým svým srdcem. Toto rozhodnutí dělám každý den. Někdy i několikrát denně… není dokonalý a já už vůbec ne :). Každý den se snažím, aby má rodina byla blíž Bohu. Když budeme pracovat na tom, aby naše rodiny mohly být věčné, Bůh nám slibuje mnohá požehnání. Požehnání dočasná, světská a hlavně věčná… Modlím se o to, abychom všichni rozuměli důležitosti věčných rodin.
Tento článek napsala Zuzka de Vries.
