Výchova dětí se zdravým porozuměním pornografie ve světě padesátí odstínů šedi

Neexistuje snadný způsob, jak to pojmenovat – naše kultura je z hlediska sexuality nemocná. Kdy jsme začali oslavovat sexuální a domácí násilí a platíme 15 $ za to, abychom se na to mohli s balíčkem popcornu dívat? Pobláznění způsobené „Padesáti odstíny šedi“ je děsivým důkazem toho, kde se jako společnost nacházíme (100 milionů prodaných kopií??!).

Jako rodiče mě to rozčiluje. Stačí už to, že musím se svými dětmi mluvit o pornografii v tak útlém věku. Přidejte k tomu násilí nebo nadávky a našim dětem bude hrozit, že si na intimní vztahy vytvoří velmi zvrácený názor. Naštěstí existuje mnoho způsobů, pomocí nichž můžeme dětem pomoci, aby byly před takovým škodlivým poselstvím chráněny.

1) Učte děti o sexu. Brzo.

Děti musí mít zdravé porozumění toho, čím sex je a čím není. VŘELE DOPORUČUJI, abyste se podívali na tato výborná videa. Naučíte se:

PROČ časté a otevřené diskuze o sexualitě pomáhají děti chránit před nemorálností a pornografií. Žádné učení JE učení. Žádná komunikace JE komunikace. Avšak špatným způsobem. Děti se učí z mnoha, mnoha zdrojů. Místo toho, abychom je uzavírali do bubliny, musíme je VYZBROJIT pravdou a naukou tak, aby se dokázaly prodrat zmatkem.

JAK bychom je měli učit – a pomoct jim JASNĚ vidět rozdíl mezi sexualitou, jak ji vnímá svět a sexualitou z pohledu evangelia (toto je opravdu zajímavé!).

KDY bychom měli naše děti začít učit. Například o posvátnosti našeho těla, důležitosti pohlaví, cudnosti atd. – což je všechno součástí zdravé sexuality – a můžou se o tom učit i batolata. A pomysleli jste někdy na toto: LDS dětem je při pohovoru do chrámu VE 12 LETECH položena otázka, jestli dodržují zákon cudnosti. To dost vypovídá o tom, že Pán očekává, že budeme děti učit již v útlém věku.

JAK ČASTO bychom o tom měli mluvit. Již od věku batolete klademe důraz na učení. Část po části. Netýká se to pouze sexu, ale vše JE propojené. Cudnost, randění, pornografie, vztahy, pohlaví, těhotenství, děti, manželství, smlouvy, puberta, úcta, ovládnutí sebe sama, láska – to vše je propojené!! A chci, aby to mé děti chápaly jako celek – jak to zapadá do celého plánu – a že to není něco neslušného a záhadného, co nemohou dělat, dokud se neožení nebo nevdají. S manželem také používáme fantastickou knihu „How to Talk to Your Child about Sex“ od Richarda a Lindy Eyreových. Byli byste překvapeni, že v knize se navrhuje, aby k „velkému rozhovoru“ došlo v osmi letech? Ano. Naše tři nejstarší děti se nám (doposud) neostýchají klást otázky, které je napadají, a to díky tomu, že s nimi o tom mluvíme již od jejich osmi let.

2) Učte děti pravdě o násilí a zneužívání

Jak poukazuje National Center on Sexual Exploitatoin (Národní ústav proti sexuálnímu zneužívání) většina žen, které jsou v sexuálně násilných vztazích (stejně jako Anastasia v „Padesáti odstínech“) „skončí v azylových domech pro týrané ženy, na několikaletém útěků nebo mrtvé.“ Říkat dívkám o násilnických klucích a mužích může působit hloupě…ale je to hloupé? Jak brzo je příliš brzo na to, abychom učili dívky o nezdravých vztazích? Přinejmenším bychom je měli učit, aby pozorovaly, kteří muži a kluci v jejich životech jsou milující, uctiví, zodpovědní a chrání je – ne pouze jejich fyzickou stránku, ale rovněž jejich ctnost. Muž, který dívkou manipuluje nebo se k ní chová jako k méněcenné, není muž, o kterého by se měla zajímat.

Co se týká kluků, doufám, že většina z nich rozumí tomu, že není přijatelné fyzicky ubližovat dívkám. Přesto je násilí něco, co je často idealizováno a oslavováno mainstreamovými médii. Čím více jsou naši synové vystaveni násilí v jakékoli formě, tím více znecitliví vůči jeho zlovolné přirozenosti. Musí pochopit, že násilí není NIKDY v pořádku – dokonce ani v soukromí a v intimním vztahu. Je to zneužívání. Verbální, emocionální či sexuální zneužívání je na stejné úrovni. „Padesát odstínů“ vysílá poselství, že dívky chtějí chlapce, kteří „panují, zastrašují a vyhrožují“ namísto mužů, kteří jsou starostliví, uctiví a ochraňují je. S rostoucím šířením tohoto poselství v médiích musí naši synové pochopit, že to NENÍ PRAVDA a NEMĚLI BYCHOM PODPOROVAT tuto myšlenku tím, že se na to budeme dívat. (O příkladu z reálného života a jak takovýto typ vztahu může být nebezpečný, si přečtěte tady.)

Upřímně, po tom, co jsem si prostudovala, o čem ta kniha je, láká mě své děti pravidelně brát jako dobrovolníky do azylových domů pro ženy. Je to svět, o kterém nic neví, naštěstí, ale cítím, že je potřeba, aby porozuměli jeho skutečnosti, ošklivosti a následkům.

3) Učte chlapce, aby respektovali dívky (Dívky nejsou „k sežrání“)

V naší rodině kluci nemůžou holkám říkat, že jsou „k sežrání“. Chci, aby věděli, že je v pořádku a naprosto normální, že se jim líbí holky. Ale žádám je, aby používali slova jako „nádherná“, „roztomilá“ nebo „krásná“. Podle mého názoru slova jako „sexy“ a „k sežrání“ – i přesto, že jsou použité hravě či nevinně – propagují neuctivou představu toho, že dívka je předmět, po kterém se touží. Všechny děti (a dospělí) musí rozumět tomu, že „zdravé vztahy se vyznačují srdečností, otevřenou komunikací, uctivostí a společným zájmem“ (viz toto) a NE fyzickým tělem. Úcta k dívkám začíná tím, jak o nich uvažujeme a jak o nich mluvíme.

4) Učte dívky, aby si sebe samy vážily

Nejlepší způsob, jak se může dívka naučit vážit si sebe sama a mít se ráda, je tím, že si vytvoří vztah s Nebeským Otcem. Když dívky cítí Boží lásku, jsou sebevědomé a šťastné a nepotřebují hledat další zdroje, pomocí nichž by tyto potřeby naplňovaly. Dívka, která si neváží sama sebe, nebo když není Bohu nablízku, se může snadno stát obětí urážlivého přítele či takového chování.

Dívky také potřebují fyzický a emocionální kontakt se svým pozemským otcem. Studie rovněž ukazují, že dívky potřebují fyzický kontakt se svým otcem. Přečtěte si o tom více zde. Co se týká matek, buďte obzvlášť obezřetné ohledně toho, jak o sobě mluvíte před svými dcerami. Náš příklad sebeúcty (nebo neúcty) se v nich bude odrážet. Přečtěte si o tom, proč jedna matka začala svým dcerám o SOBĚ říkat, že je krásná.

5) Učte děti o pornografii a mozku

Děti musí vědět, co je pornografie a co s ní dělat, když na ni narazí. Rovněž ale musí vědět, PROČ se jí mají vyhýbat. Kromě devastujících duchovních následků ráda mluvím se svými dětmi hlavně o tom, co pornografie způsobuje chemikáliím v mozku (nápověda: chovají se jako návykové drogy). To je dostatečně děsivé. Věděli jste ale, že přes 80 % pornografie je ve své přirozenosti násilné? Tím pádem není žádným překvapením, že sexuální násilí se vkrádá do filmů a knih – a tudíž i do armády, univerzit, ulic a domovů.

Pornografie se může vyskytovat v mnoha různých formách, ať už s obrázky nebo bez nich. Zajisté se nachází na internetu, ve filmech a v televizi a dokonce i ve video hrách. Bývá ale rovněž součástí animací, hudby či knih. Děti to nesmí zaměňovat s něčím, co to není, musí pochopit její nebezpečí a vědět, jak reagovat. (Tyto webové stránky a tyto jsou skvělými zdroji. Zde je také článek o tom, jak s dětmi o pornografii mluvit. Také mám moc ráda tuto knihu od Jill Manning.)

6) Učte děti o šedé barvě

„Šedá“ barva naznačuje nepřítomnost „černé a bílé“ – neboli jinými slovy hranice, které nejsou jasně určeny. Sexuální násilí, které je v „Padesáti odstínech šedi“ oslavováno, se snaží přesvědčit, že „vše je přípustné“. Naše dětí musí chápat, že z hlediska mravnosti a násilí existuje černá a bílá. Bezpečí a štěstí nacházíme pouze, řídíme-li se Pánovými hranicemi. Dítě se zdravým sexuálním hlediskem rozumí naukové a posvátné přirozenosti intimnosti a nezdráhá se své otázky probírat s rodiči. Respektuje posvátnost těla – jejího a ostatních – a ví, co dělat, když narazí na lež pornografie. Takovémuto dítěti se násilí či zneužívání v JAKÉKOLI formě protiví, dokonce i to fiktivní. Takovéto dítě rozumí nauce o rodině a tomu, proč nás dodržování Pánových měřítek činí šťastnými a chrání nás. Jak tento článek vysvětluje „jedna z nejúčinnějších zbraní proti adolescentní sexuální aktivitě, užívání drog a konzumaci alkoholu je důkladná komunikace toho, co rodiče od svých dětí očekávají.“ Musíme vynaložit veškeré úsilí k tomu, abychom zajistili, aby naše děti jasně chápaly, co od nich společně s Bohem očekáváme – obzvláště při snaže žít čistě ve zkaženém světě padesáti odstínů šedi.

 

Článek byl původně zveřejněn na těchto stránkách a jeho autorkou je Whitney. Přeložen byl Barborou Svobodovou.