Sociální média jsou plná lidí, kteří neustále zažívají dobrodružství, vzrušující zážitky, cestují po místech plných potěšení, těší se ze stálé prosperity a vedou zdánlivě bezstarostné životy. Je velmi snadné podlehnout myšlence, že právě toto je cesta k opravdovému štěstí. Není pochyb o tom, že tento způsob života může být vzrušující a zábavný, ale opravdové štěstí je mnohem víc než neustálé vzrušení a emoční vrcholy. Opravdové štěstí je stav bytí, něco, co můžeme ovládat a dosáhnout díky našemu trvalému úsilí. Je to něco, co přetrvává, bez ohledu na situaci, ve které se nacházíme.

Jak toho tedy můžeme dosáhnout?

Mnoho lidí si nedokáže uvědomit radost, protože mají mentalitu „budu šťastný, až…“, víru, že jakmile se nám něco konečně podaří, budeme spokojení a šťastní. Ale co když se to nepodaří? Co se pak stane? Závisí naše štěstí výhradně na tom, zda se v našem životě něco stane, nebo ne? Je naše štěstí podmíněné naším úspěchem?

Pokud necháme tuto mentalitu, aby nás definovala, naše životy se stanou spirálou chvilkových vrcholů pokaždé, když něco „dokážeme“, ale nikdy nepochopíme a nepřijmeme radosti, které přicházejí s učením se z „aha“ momentů a růstem, který zažíváme při dosahování našich cílů.

Neznamená to, že bychom se neměli soustředit na naše cíle a konečný bod. Tento cíl nám dává smysl. Je to hnací síla našeho úsilí. Ale zatímco si užíváme toho úsilí, neuškodí občas se zastavit a nechat pozitivní emoce chvíli déle přetrvat a oslavit každý den náš pokrok, bez ohledu na to, jak je malý. Pokud nepostupujeme a zažijeme neúspěch, můžeme přesto uznat lekce, které nás tato zkušenost naučila, a jak se můžeme stát lepšími. Když to uděláme, štěstí se stane něčím, co můžeme každý den usilovně hledat a dosáhnout.

Další důležitou věcí o štěstí je, že to není absence bojů, frustrací, bolesti, opozice a dalších nepříjemných pocitů. Všichni v našem životě zažíváme určitý stupeň obtíží. Štěstí spočívá v tom, naučit se žít s obtížemi a reagovat na ně tím nejlepším způsobem. Naše reakce na tyto obtíže může rozšířit naši schopnost vidět, cítit a přijmout štěstí. V naší reakci je růst a učení, které může vést k naplnění a radosti. Můžeme růst díky tomu, čím procházíme, s optimismem a nadějí v dobré věci, které přijdou.

Posledním a klíčovým aspektem k dosažení trvalého štěstí je chodit ruku v ruce s Bohem na každém kroku cesty. Protože štěstí je smyslem a cílem naší existence, není překvapující, že Bůh pro nás před naším příchodem na Zem připravil cestu, která nám může pomoci dosáhnout toho, proč jsme sem přišli, pokud si to vybereme. Tato cesta byla vytyčena pro nás ve svatých písmech, napsaných proroky dávných dob i proroky dnešních dnů.

Tato cesta k trvalému štěstí není o tom, žít dokonale, protože nikdo nemůže dosáhnout dokonalosti v tomto životě, kromě Ježíše Krista, který byl zdokonalován postupně, řádek za řádkem, přikázání za přikázáním. Vše, co Bůh od nás vyžaduje, je naše nejlepší úsilí. Na setkání s dětmi z Primárek prezident Russell M. Nelson sdílel snad nejslibnější slova, která nám mohou pomoci lépe pochopit obrovskou lásku, kterou k nám Bůh má. Řekl: „Pán miluje úsilí, protože úsilí přináší odměny, které nemohou přijít bez něj.“ Naše úsilí dodržovat přikázání, milovat Boha, našeho bližního, dokonce i naše nepřátele, odpouštět druhým, žít pokorně a v míru, respektovat ostatní bez ohledu na jejich přesvědčení, starat se o sebe a o ty, kteří to potřebují, pamatovat na Něho v časech radosti i smutku a usilovat o pokračování na cestě, která nás dovede zpět k Němu, opravdu má význam.

Naše úsilí má význam, bez ohledu na to, jak malé si myslíme, že je. Pokud děláme to nejlepší, co můžeme, On naše úsilí rozmnoží a pomůže nám sklidit zaslíbenou odměnu věčného štěstí. Štěstí se nestává jen tak, my ho tvoříme skrze Krista, který je konečným autorem trvalého štěstí.