1. Úvod

V nauce Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů se svoboda jednání (nebo také svobodná vůle, svoboda rozhodování) řadí k nejdůležitějším zásadám evangelia. Věříme, že každý člověk dostal Božím záměrem právo rozhodovat se mezi dobrem a zlem a nést důsledky svých voleb. Tato schopnost zvolit si, zda budeme následovat Boží plán štěstí či jiné cesty, zásadně ovlivňuje naši pozemskou zkoušku i naši věčnou budoucnost.

Tento článek se zaměří na podstatu svobody jednání, na její úlohu v předsmrtelném světě, v Božím plánu spasení i v našem každodenním životě. Přiblíží, proč je nezbytné, abychom se mohli sami rozhodovat, proč k tomu musíme mít protiklady (opozici) a jak nám Boží přikázání pomáhají zůstat svobodnými navzdory pokušením, která k nám přicházejí.

2. Svoboda jednání jako věčný princip

2.1 Co je to svoboda jednání?

V písmech se dočítáme, že Bůh dává každé osobě právo volit mezi dobrem a zlem. Kniha Mojžíš (3:17) říká: „Ty můžeš voliti sám za sebe, neboť to jest tobě dáno.“ Taková svoboda však neznamená, že si stanovujeme vlastní morální zákon; místo toho znamená, že máme možnost činit rozhodnutí – a že se musíme naučit žít s jejich následky.

Prorok Lehi vysvětlil, že můžeme zvolit svobodu a věčný život (následováním Ježíše Krista) nebo zajetí a smrt (následováním ďábla). (Viz 2. Nefi 2:27.) Právě tato svobodná volba je důvodem, proč jsme přišli na Zemi – abychom ukázali, co si opravdu vybereme, když před nás bude postavena možnost volit dobro či zlo.

2.2 Význam v předsmrtelném životě

Podle učení Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů jsme i v předsmrtelném světě – tedy ještě před narozením na zemi – mohli volit, zda zůstaneme věrní Bohu a přijmeme Jeho plán, anebo se přidáme k Luciferovi (Satanovi). Tato volba vedla k „válce v nebi“, kde Lucifer chtěl zničit naši svobodu jednání tím, že by všechny donutil dělat dobro – a sám by získal Boží slávu (viz Mojžíš 4:1–4). Jeho návrh byl odmítnut a on i jeho následovníci byli vyvrženi z nebe (viz Nauka a smlouvy 29:36–37).

Tato událost zdůrazňuje, jak zásadní svoboda jednání je: pokud bychom byli nuceni k dobru, nikdy bychom neprokázali svou opravdovou oddanost a nemohli bychom se plně naučit zodpovědnosti za svá rozhodnutí.

3. Svoboda jednání jako součást plánu spasení

3.1 „Zkouška“ ve smrtelnosti

Bůh prohlásil: „Vyzkoušíme je zde [na zemi], abychom viděli, zda učiní vše, co jim jejich Bůh přikáže.“ (Abrahám 3:25.) Tato „zkouška“ znamená, že máme prostor volby – zda poslechneme Boží přikázání, anebo je porušíme. Kdybychom neměli schopnost samostatné volby, žádná zkouška by se nekonala.

Svoboda jednání s sebou ale nese zodpovědnost. Jak učí prorok Helaman (Helaman 14:30–31), jsme zodpovědní za své činy: nemůžeme obvinit Boha ani nikoho jiného ze svých vlastních hříchů. Máme-li možnost volby, stáváme se tvůrci svého osudu.

3.2 Jak správné volby posilují naši další svobodu

Když si vybíráme dobro, posilujeme svou schopnost konat ještě více dobra. Děje se to přirozeně: každý správný krok otvírá dveře k dalším pravdám, dalším inspiracím a dalším možnostem. Jak řekl Pán:

„Pokud vytrvá v poslušnosti, obdrží více světla; a to světlo se stává jasnějším a jasnějším…“ (viz Nauka a smlouvy 50:24; parafráze).

Podobně platí, že špatné volby omezují naše možnosti. Pokud si opakovaně vybíráme hřích, můžeme upadnout do závislostí (např. alkohol, pornografie, drogy, hazard), což nás připraví o svobodu jednat. Chceme-li si zachovat největší možnou svobodu, je nezbytné vyhýbat se cestám, jež nás zotročují.

4. Proč je nutná opozice

4.1 Protiklady v Božím plánu

Prorok Lehi učil, že „musí existovat opozice ve všem“ (2. Nefi 2:11). Pokud by neexistovalo nic zlého, nemohli bychom docenit dobro; pokud by nebyla bolest, nepoznali bychom radost; a bez duchovních i fyzických výzev bychom nepronikli k pravému štěstí ani k plnému růstu.

Bůh dovoluje, aby na zemi působil i Satan, který usiluje o naše neštěstí (viz 2. Nefi 2:18, 27). Kvůli tomu se denně setkáváme s pokušeními. Tato opozice není důkazem, že Bůh je lhostejný nebo krutý; naopak vychází z Jeho záměru dát nám možnost volby, a tím i příležitost duchovně růst.

4.2 Jak Satan omezuje naši svobodu

Satan nás klame a svádí pod falešnými záminkami: slibuje štěstí, přestože on sám je v bídě. Písmo říká, že si přeje, abychom byli „nešťastní jako on sám“ (2. Nefi 2:27).

  • Závislosti: Alkohol, drogy, pornografie nebo další návykové látky nás vzdalují od Boha a uzavírají do „klece“, kde máme méně a méně voleb.
  • Pýcha: Když se povyšujeme nad druhé, ztrácíme pokoru i schopnost přijímat Boží vedení.
  • Zatvrzelost: Pokud opakovaně ignorujeme dobré vnuknutí, zatvrzujeme své srdce, čímž sami sebe připravujeme o pokoj a duchovní vhled.

Satanova strategie spočívá v tom, že omezuje naše volby, pokud se mu poddáme. Čím více se však opíráme o Boží slovo a Ducha, tím větší ochranu máme před upadnutím do otroctví hříchu.

5. Jak Bůh chrání naši svobodu

5.1 Boží přikázání jako varovné značky

Představme si pláž se zákazovou cedulí: „Pozor – vír. Zákaz plavání.“ Mohli bychom to vnímat jako „omezení“. Jenže tato cedule nás chrání před smrtelným nebezpečím, takže i přes zdánlivou „překážku“ máme spoustu dalších možností: můžeme se projít po pláži, sbírat mušle, plavat bezpečně jinde anebo jít domů. Pokud zákaz ignorujeme a vstoupíme do víru, naše možnosti se dramaticky omezí – vír nás může stáhnout pod hladinu a my budeme bojovat o holý život.

Stejně tak Boží přikázání (např. Desatero, zákon cudnosti, zákon půstu, zákaz návykových látek) nejsou omezením, nýbrž ochranou. Chrání naši pravou svobodu, která spočívá v tom, že si sami uvědomujeme, jaké jednání nám přináší trvalý pokoj a radost.

5.2 Pán nedovolí pokušení, které bychom nemohli překonat

Apoštol Pavel napsal: „Bůh … nedopustí, abyste byli zkoušeni nad to, co můžete snést“ (1. Korintským 10:13). Kniha Alma učí, že Bůh „připraví cestu, abychom byli schopni pokušení uniknout“ (Alma 13:28; parafráze). To znamená, že i když se cítíme být pokušeními přetíženi, vždy existuje možnost obrátit se k Bohu, modlit se, vyhledat podporu rodiny či přátel a posílit se v dobrých věcech.

5.3 Kristova milost a odpuštění

Kristus se za nás obětoval, abychom mohli činit pokání a zbavit se důsledků hříchu. Pokud jsme upadli do zlých návyků či chyb, je možné nalézt cestu ven díky Jeho vykupující moci. Tato možnost pokání a odpuštění je klíčem k tomu, abychom se nenechali trvale zotročit a mohli znovu svobodně jednat podle Boží vůle.

6. Následky našich rozhodnutí

6.1 Následky jsou nevyhnutelné

Svoboda jednání neznamená, že si můžeme vybrat i následky. Ty přicházejí jako přirozený důsledek našich voleb. Apoštol Pavel varuje: „Co člověk rozsévá, to také sklidí“ (Galatským 6:7). Kniha Zjevení 22:12 mluví o tom, že každý bude odměněn podle svých činů.

  • Dobré skutky: přinášejí radost, duchovní pokoj, dobré vztahy a lepší porozumění Božímu plánu.
  • Zlé skutky: přinášejí pocity viny, strach, nelibost, porušené vztahy a často fyzické či duševní trápení.

6.2 Vyústění ve věčnosti

Učení Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů zdůrazňuje, že náš postoj k Božím přikázáním, naše činy a upřímné pokání povedou k věčné odměně nebo ztrátě. Bůh nás posuzuje podle upřímnosti srdce a míry, nakolik jsme se snažili užít svou svobodnou vůli k uskutečnění Jeho záměrů a k prokazování lásky druhým.

Neznamená to, že se máme bát Božího soudu; spíš to má vyvolat zodpovědnost a vděčnost, že máme tuto životní příležitost ukázat, zda se dokážeme svobodně rozhodnout pro dobro.

7. Příklady omezení a rozšíření naší volby

7.1 Co omezuje naši volbu?

  • Závislosti na návykových látkách či činnostech (alkohol, drogy, pornografie, hazard, sociální média v nezdravé míře).
  • Pýcha a nezájem o duchovní věci.
  • Hřích a zatvrzelost vůči výzvám ke změně.

Každé opakované poddání se hříchu zužuje naše další možnosti. Je to jako spadnout do „víru“ z příkladu na pláži.

7.2 Co naši volbu rozšiřuje?

  • Poslouchání přikázání: Dodržování Božích standardů (např. slovo moudrosti, zákon cudnosti) nás osvobozuje od následků, které by mohly zničit náš život či svědomí.
  • Pravidelné studium písem a modlitba: Posiluje nás a dává nám duchovní vhled, abychom se rozhodovali moudře.
  • Služba druhým: Když se zaměřujeme na potřeby druhých, posilujeme lásku a charakter, které nám přinášejí další možnosti k dobru.
  • Pokání: Odstraňuje břímě hříchu a navrací nám duchovní čistotu a sebedůvěru činit další správné kroky.

8. Jak zůstat pevní ve svobodném rozhodování

  1. Modlitba: Když prosíme Boha o vedení, pomůže nám odolat pokušení a uvidět jasně, kam naše volby povedou.
  2. Duch Svatý: Usilujme o to, abychom žili tak, že se Duch Svatý stane naším stálým společníkem (viz Nauka a smlouvy 121:45–46).
  3. Křest a znovuobnovení smluv: Přijímání Svátosti každou neděli nás vede k přemýšlení nad sebou a k obnovení našich závazků.
  4. Pravidelné studium písem: Udržujeme tak v paměti principy evangelia, které nás varují a posilují.
  5. Kvalitní vztahy: Obklopujme se lidmi, kteří nás podporují v dobrých rozhodnutích (rodina, přátelé ve víře).
  6. Služba a dobrovolnictví: Když se díváme za hranice svých vlastních potřeb, učíme se Kristově lásce a jsme méně zranitelní vůči pokušení.

9. Shrnutí: V čem tkví pravá svoboda?

Pravá svoboda není možnost “dělat si, co chci,” ale mít prostor a schopnost volit s plným vědomím důsledků a zároveň nebýt zotročen zlými návyky či hříchy. Je to svoboda v Kristu, protože Jeho zákon lásky a spravedlnosti je pro náš růst ochranným rámcem.

„…pravda vás vysvobodí.“ (Jan 8:32)

Když si vybíráme žít podle Božího slova, rozšiřujeme své možnosti v čase i ve věčnosti. Nalézáme větší klid v mysli, hlubší radost a vnitřní sílu odolávat nepřízni nebo pokušení.

10. Závěrem

Svoboda jednání je jedním z nejvzácnějších darů, které nám Nebeský Otec poskytl. Byli jsme vyvoleni k přijetí fyzického těla a k tomu, abychom mohli prokázat svou věrnost v prostředí, kde existuje jak dobro, tak zlo. Tím, že volíme poslušnost Božímu zákonu, nám Bůh zaslibuje věčný pokrok a radost.

Spasitel Ježíš Kristus nejen vytyčil příklad dokonalého života, ale také nám skrze své Usmíření otevřel cestu k pokání a odpuštění. Ani když upadneme, nemusíme zůstat poraženi – vždy máme šanci se obrátit a začít znovu.

Výzva k zamyšlení

  • Jaké malé kroky mohu dnes udělat, abych posílil svou odolnost proti špatným volbám?
  • V jakých situacích cítím, že se potřebuji více opřít o Boha, abych odolal pokušení?
  • Jak mohu podpořit své blízké v jejich svobodných volbách a posílit je v dobrém?

Pamatujme, že z každé naší volby vyrůstá řetěz důsledků, a pokud je naše mysl a srdce obrácené k Pánu, nesmírně se rozšiřuje okruh možností a naplnění, kterých můžeme v životě dosáhnout.

Další písma k prostudování

  • Mojžíš 7:32 (svoboda volby)
  • Abrahám 3:24–25 (pozemský život jako zkouška)
  • Alma 41:3; Moroni 7:5–6 (skutky jsou a budou souzeny)
  • 2. Nefi 2:11–16 (opozice je nezbytná)
  • Moroni 7:12–17 (volba mezi dobrým a zlým)
  • 2. Petr 2:19; Jan 8:34 (hřích jako otroctví)
  • 2. Nefi 2:28–29; Alma 40:12–13 (odměna podle skutků)

Tyto pasáže zdůrazňují svobodu rozhodování jako úhelný kámen Božího plánu pro naše štěstí, a zároveň nás varují před zákeřnostmi hříchu, který naši svobodu ničí. Uchopme proto tento dar uvážlivě a kráčejme za Kristem, jenž nás může posílit a vysvobodit.

„A nyní, bratři moji, přál bych si, abyste si vyvolili život … podle toho, co jest moudré.“ (2. Nefi 2:27–28, parafráze)

Právě ve vyvoleném dobru tkví pravá, trvalá svoboda.