1. Úvod

Jednou z nejvýznamnějších pravd evangelia Ježíše Krista, jak mu věří členové Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů, je poznání, že Ježíš Kristus byl v předsmrtelném světě vyvolen a předurčen stát se naším Spasitelem. Toto vědomí formuje naše porozumění Božímu plánu, naší pozemské misi i našemu vztahu k Nebeskému Otci.

Když pohlédneme na obrazy a příběhy z Kristova života – například na scénu, kdy rozmlouvá s učedníky na cestě do Emaus, či na zázračná uzdravení a mocná kázání – uvědomíme si, jak zásadní roli pro nás sehrál (a stále sehrává). V tomto článku se zaměříme na roli Spasitele v Božím plánu, na válku v nebi a na to, jak můžeme i dnes pokračovat v boji proti silám temnoty a zůstávat věrni Tomu, který byl zvolen, aby nás vykoupil.

2. Proč jsme potřebovali Spasitele a vůdce?

2.1 Odchod z přítomnosti Nebeského Otce

V předsmrtelné existenci (v nebi) jsme žili s naším Nebeským Otcem a učili se Jeho záměrům. Abychom však mohli dále pokročit a získat zkušenosti, které by nás přiblížily k Jeho dokonalosti, museli jsme odejít z Jeho přítomnosti a narodit se na zemi do smrtelných těl. Spolu s tím však přišlo několik problémů:

  1. Všichni budeme hřešit a někteří se ztratí a odkloní od pravdy.
  2. Bez Boží přímé přítomnosti nebude jednoduché uchovat si jasné poznání o našem původu a účelu.
  3. Všechny nás zasáhne smrt, což by, bez zásahu shůry, znamenalo trvalé oddělení od Boha.

2.2 Proč potřebujeme Vykupitele?

Nebeský Otec tyto překážky předvídal a věděl, že budeme potřebovat pomoc. Hřích by nás uvrhl do duchovní smrti, kterou sami nejsme schopni překonat. Bylo proto nutné, aby se někdo nabídl za nás zaplatit dluh spravedlnosti – někdo naprosto čistý a svatý.

Současně jsme také potřebovali dokonalý vzor – někoho, kdo nás naučí správně žít, jak se obracet k Bohu, jak volit dobro a využít svou svobodu ku prospěchu vlastní spásy. Právě v tom spočívá role Ježíše Krista:

  • Zaplatit za naše hříchy prostřednictvím Usmíření (Atonement).
  • Přemoci smrt skrze své Vzkříšení.
  • Naučit nás žít podle nebeských zásad.

3. Dva návrhy v předsmrtelném světě

3.1 „Koho pošlu?“

V Knize Abraham (3:27) nacházíme klíčovou scénu zvanou Velká Rada (Grand Council), kde Nebeský Otec předložil plán spásy. Prohlásil: „Koho pošlu?“ a očekával, že někdo vyjádří ochotu být Spasitelem a Vykupitelem lidstva.

Z písma vyplývá, že se přihlásily dvě významné bytosti:

  1. Jehovah (Ježíš Kristus): Řekl: „Otče, zde jsem, pošli mne.“ Přijal Otcovu vůli a nepřivlastňoval si Boží slávu. Věděl, jak je důležitá naše svoboda volby, a nechtěl nás k poslušnosti nutit.
  2. Lucifer (Satan): Také se přihlásil, ale s návrhem, že přinutí všechny lidi k poslušnosti, a nikdo tak nebude ztracen. Ovšem tím by byla popřena naše agentura (svoboda rozhodování). Navíc chtěl získat Boží slávu pro sebe (viz Mojžíš 4:1).

Ježíš Kristus správně chápal, že smyslem našeho života na zemi je vyzkoušet se a dokázat naši věrnost – a to se dá jedině tehdy, můžeme-li si svobodně vybrat.

3.2 Rozdíly mezi dvěma návrhy

  • Kristův návrh:
    • Chránil naši svobodu volby.
    • Zaměřoval se na službu a oběť pro dobro druhých.
    • Veškerou slávu přisuzoval Nebeskému Otci.
  • Satanův návrh:
    • Odebíral nám svobodu a možnost rozhodnout se.
    • Porušoval Boží plán, protože by zmařil účel smrtelnosti (test, zda dobrovolně zvolíme pravdu).
    • Satan požadoval veškerou čest pro sebe.

Kdyby byl přijat Luciferův návrh, v podstatě by nebyla žádná zkouška. Nebyli bychom schopni se posunout, nic bychom se nenaučili, a hlavně bychom nemohli ukázat opravdovou víru a lásku k Bohu.

4. Ježíš Kristus se stal naším vyvoleným Vůdcem a Spasitelem

4.1 Bůh zvolil „prvního“

Otec na Velké radě rozhodl: „Pošlu prvního“ (Abrahám 3:27). Tímto „prvním“ byl Jehova, budoucí Ježíš Kristus. Od této chvíle se Kristus stal předurčeným (foreordinovaným) Vykupitelem, jenž nás měl přijít na zem spasit a vysvobodit z pout hříchu a smrti.

Více písem dokládá tuto pravdu (1. Petr 1:19–20; Mojžíš 4:1–2). V Knize Mormonově najdeme výjimečné svědectví, které obdržel bratr Jaredův, když před sebou spatřil Pána:

„Hle, já jsem ten, jenž byl připraven od založení světa, abych vykoupil lid svůj. Aj, já jsem Ježíš Kristus … ve mně má celé lidstvo život, a to navždy, dokonce i ti, kteří budou věřit ve jméno mé.“ (Ether 3:14)

4.2 Kristova poslušnost a oběť

Když Kristus přišel na zem, učil o Božím plánu, uzdravoval nemocné, prokazoval lásku hříšníkům a volal je k pokání. Sám řekl:

„Neboť jsem sestoupil s nebe, ne abych činil vůli svou, nýbrž vůli toho, který mne poslal. … A toť jest vůle toho, jenž mne poslal, aby každý, kdož hledí na Syna a věří v něho, měl život věčný; a já jej vzkřísím v den poslední.“ (Jan 6:38, 40)

Svou smrtelnou misí vyvrcholil v Getsemanech a na kříži, kde vzal na sebe hříchy celého lidstva a tím zaplatil cenu spravedlnosti. Jeho Vzkříšení pak přineslo naději, že i my jednou vstaneme v oslaveném těle.

5. Válka v nebi: Povstání Lucifera a jeho pád

5.1 Luciferova vzpoura

Rozhodnutí Otcovo, aby Spasitelem byl Kristus, rozhněvalo Lucifera. Ten se stal odpůrcem Božího plánu. Ve Zjevení Janově 12:7–9 se dočteme, že v nebi povstala válka:

  • Satan a jeho andělé bojovali proti Kristovi a jeho následovníkům.
  • Jan viděl, že Spasitel i jeho věrní zvítězili nad Satanem „pro krev Beránkovu a pro slovo svědectví svého“ (Zjevení 12:11).

V Nauce a smlouvách 29:36 čteme, že třetina Božích dětí (duchů) se k Luciferovi přidala a byla s ním vyvržena z nebe, ztrativši možnost získat fyzické tělo.

5.2 Následky Války v nebi

  • Satan a jeho stoupenci nikdy nedostali smrtelné tělo. Teď se na Zemi snaží pokoušet a svádět Boží děti k hříchu a nevěře, aby se i oni odvrátili od Boha.
  • My, kteří žijeme na Zemi, jsme zjevně v nebi stáli při Ježíši Kristu. Právě proto jsme dostali příležitost narodit se do smrtelnosti.
  • Svoboda rozhodování zůstala zachována. Můžeme se rozhodnout, zda budeme následovat Krista, či podlehneme pokušením.

Satan ví, že jsme kdysi zvolili Boha a Krista, a proto se teď usiluje o naše zničení zlostí a lží. Naší ochranou je zůstávat blízko Pánu skrze modlitbu, písmy a dodržování přikázání.

5.3 Pokračování Války v nebi na Zemi

Otázka k zamyšlení:

„Jakým způsobem Válka v nebi pokračuje v dnešní době?“

Můžeme vidět, že dnešní konflikty mezi dobrem a zlem, útoky na rodinu, rostoucí vliv nemorálnosti či materialismu, to vše je pokračováním boje, který začal již v předsmrtelném světě. Mnoho proroků posledních dnů učí, že duchovní zápas stále probíhá a že i my jsme Boží vojáci, povolaní ke službě a k obraně pravdy.

6. Kristovo poselství pro nás

6.1 Od počátku učil evangelium

Z písem se dozvídáme, že Kristus, ještě jako předsmrtelný Jehova, zjevoval evangelium prorokům od úplného počátku. Můžeme to číst v Knize Mojžíš i v Bibli (začínaje Adamem, Noemem, Abrahámem a dalšími). Kristus tedy nepřišel se “zbrusu novým” učením, když se narodil v Betlémě, ale obnovil a zdokonalil to, co bylo známé od dávných dob.

6.2 Jeho příchod na Zemi

Když přišel v plnosti času (viz Galatským 4:4), žil dokonalý život a učil nauku, která nás vede k Nebeskému Otci. Zjevil nám přikázání lásky:

  1. „Miluj Pána, Boha svého…“
  2. „Miluj bližního svého jako sebe samého…“ (Matouš 22:37, 39)

Na těchto dvou přikázáních, podle Kristových slov, visí celý Zákon i Proroci.

6.3 Vztyčení Církve a kněžství

Kristus během své smrtelné služby:

  • Vybral apoštoly, aby šířili evangelium a vykonávali jeho kněžské pravomoci.
  • Ustanovil církev s řádem a organizací, která měla pokračovat po Jeho odchodu.
  • Přinesl principy jako víra, pokání, křest, přijímání Ducha Svatého a vytrvání do konce – což platí i pro nás dnes.

6.4 Jeho oběť a vzkříšení

Nejdůležitějším činem v celém plánu je Usmíření Ježíše Krista:

  • V Getsemanech trpěl za naše hříchy, až se z něho potila krev. (Viz Lukáš 22:44.)
  • Na kříži dokončil smírnou oběť a nakonec zemřel.
  • Vstal z mrtvých třetího dne a tím se stal “prvotinou” vzkříšení (viz 1. Korintským 15:20).

Tím získal všemocnou pozici zlomit pouta smrti a dát každému z nás možnost povstat k nesmrtelnosti a – pokud budeme věrní – i k věčnému životu.

7. Naše odpověď: „Co mám činit, abych byl spasen?“

7.1 Kristus splnil svůj díl

Ježíš Kristus udělal vše potřebné pro to, abychom se mohli vrátit k Nebeskému Otci:

  1. Přemohl smrt – každý bude vzkříšen (spravedlivý i nespravedlivý).
  2. Nabídl nám odpuštění hříchů, pokud budeme činit pokání.
  3. Ustanovil svou Církev a zjevil svůj plán, abychom mohli poznat, co máme dělat.

7.2 Naše povinnosti

„Co máme činit, abychom byli spaseni?“ Tato otázka zazněla již v dobách apoštola Petra (Skutky 2:37) a je stěžejní i dnes. Naše odpovědnost zahrnuje:

  1. Věřit v Ježíše Krista (vybudovat si pevnou víru v Jeho božskou moc).
  2. Činit pokání (pravidelně měnit své srdce a opouštět hřích).
  3. Uzavírat a dodržovat smlouvy (křest, přijímání Svátosti, chrámové smlouvy).
  4. Přijmout Ducha Svatého (žít tak, abychom mohli mít stálé vedení shůry).
  5. Zachovávat přikázání a vytrvat v poslušnosti do konce.

Jedná se o prosté, ale mocné kroky, které nás den za dnem přibližují ke Kristově podobě.

8. Válka v nebi pokračuje dnes: Jak si udržet vítězství?

8.1 Duchovní zbraně

Ačkoli jsme zde na Zemi, naše volba Krista z předsmrtelného života se stále potvrzuje tím, že se snažíme odporovat zlu v každodenním životě. Apoštol Pavel označuje důležité „zbraně“ nebo “celou výzbroj Boží” (Efezským 6:10–18):

  • Víra
  • Meč Ducha (Boží slovo)
  • Přilba spasení
  • Pancíř spravedlnosti
  • Štít víry a další

Tyto obrazy nám připomínají, že duchovní boj je reálný a že musíme být vytrvalí a pozorní.

8.2 Satanovy taktiky

Satan si velmi dobře uvědomuje, že jsme kdysi bojovali na straně Krista, a proto nás chce zraňovat a oslabovat. Jeho běžné taktiky zahrnují:

  • Pokoušení ke hříchu (lákání skrze žádostivost, moc, chamtivost, pýchu).
  • Zavádějící informace (rozšiřování nepravd, polopravd, které matou naši víru).
  • Odvádění pozornosti (např. přehnaný materialismus či zábava může zakrývat duchovní potřeby).
  • Zastrašování a cynismus (vede nás k pochybnostem, zda je Bůh opravdový nebo zda nás slyší).

8.3 Jak vytrvat s Kristem

  • Pravidelná modlitba: Komunikujme s Otcem v nebi, abychom měli vedení a sílu.
  • Čtení písem: Udržujme své svědectví, obzvláště studiem slov Krista a proroků.
  • Svatost smluv: Křest, přijímání Svátosti, chrámové obřady – to vše nás chrání a posiluje.
  • Služba druhým: Když pomáháme jiným, pěstujeme Kristovy vlastnosti lásky a soucitu.
  • Vyhýbání se pokušení: Buďme opatrní na to, co sledujeme, čteme, kam chodíme a jaké přátele si vybíráme.

9. Nadčasová poselství z písem

9.1 Mojžíš 4:1–4; Abrahám 3:22–28

Tyto pasáže popisují vyvolení Spasitele v předsmrtelném životě a rozhodnutí Nebeského Otce, které vedlo k Luciferovu pádu.

9.2 Nauka a smlouvy 76:25–29

Sekce 76 popisuje vidění, v němž Joseph Smith a Sidney Rigdon viděli pád Lucifera a jeho andělů. Připomíná to realitu Války v nebi a jejích důsledků.

9.3 Zjevení 12:7–9, 11

Zde čteme, jak nebeské síly věrné Kristu porazily Satana „skrze krev Beránkovu a slovo svědectví svého“. Je to silná výzva k uchovávání živého svědectví o Ježíši Kristu.

9.4 Izajáš 14:12–15

Prorok Izajáš symbolicky popisuje Luciferovu pýchu a pád, což je varování i pro nás – pýcha je jednou z nejmocnějších Satanových zbraní.

10. Závěr: Osobní význam Kristova vyvolení

Vědomí, že Ježíš Kristus byl vyvolen ještě dříve, než byl svět, aby se stal naším Spasitelem, mění náš pohled na historii, na současnost i na budoucnost. Pochopíme-li, že válka v nebi pokračuje i dnes, můžeme se vědomě rozhodovat stát na straně Krista v každé volbě, kterou děláme.

10.1 Kristus naplňuje Otcův plán

  • Dává nám naději na lepší život zde na Zemi i věčný život poté.
  • Umožňuje nám navrátit se domů k Nebeskému Otci očištěni Jeho krví.

10.2 Proč je to pro nás tak důležité?

  • Identita: Víme, že jsme kdysi bojovali po Kristově boku a z tohoto důvodu jsme získali právo narodit se.
  • Naděje: Vědomí, že nejsme ztraceni, i když selžeme – můžeme se vždy vrátit.
  • Povinnost: Stejně jako jsme kdysi sloužili a bojovali za pravdu, i nyní jsme vyzýváni k obraně rodiny, morálky a Božích přikázání.

10.3 Praktické otázky k zamyšlení

  1. Jak si denně připomínám, že Ježíš Kristus je mým osobním Spasitelem a Vůdcem?
  2. Jak se mohu aktivně zapojit do „dnešního boje“ dobra proti zlu – v rodině, ve společenství, na internetu, v práci?
  3. Které příkazy a rady Kristus dal, jež bych mohl lépe naplňovat, abych byl silnější ve víře?

11. Pozvání k následování Spasitele

V konečném důsledku závisí na našem vlastním rozhodnutí, zda budeme stále volit Krista, nebo se necháme oklamat Luciferovými sliby. Ježíš Kristus nás zve:

„Pojďte ke mně všichni, kdo pracujete a obtíženi jste, a já vám dám odpočinutí.“ (Matouš 11:28)

Jde o pozvání k tomu, abychom skutečně následovali Jeho kroky, přijali Jeho učení a milovali bližní jako On miluje nás.

Zvolili jsme Ho kdysi v nebi, můžeme a musíme se rozhodnout znovu a znovu i nyní, tady na Zemi. V tom spočívá radost i zkouška smrtelnosti: jít za Kristem, který je „cesta, pravda a život“ (Jan 14:6).

Ať už jste dlouholetými členy Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů, nebo se teprve seznamujete s naším učením, vědomí, že Ježíš Kristus byl vybrán a poslán už v dávném předsmrtelném čase, může zásadně proměnit váš pohled na život.

V pravé víře v Krista spočívá nekonečná naděje:

  • Naděje překonat hřích a slabost,
  • Naděje porazit smrt a vznést se k nesmrtelnosti,
  • Naděje dojít věčného života v přítomnosti našeho milujícího Nebeského Otce.

Přijměme tedy z celého srdce pozvání, jež dává Spasitel každému z nás: „Pojď a následuj mne“ (Lukáš 18:22). Následování Krista je a bude tím nejdůležitějším rozhodnutím, jaké kdy učiníme – nyní i po celou věčnost.