V jednom z nejznámějších veršů stojí: „Bůh stvořil člověka ke svému obrazu, stvořil ho k obrazu Božímu, stvořil je muže a ženu.“ (Genesis 27:1) Co to ale znamená?
Všechno to začalo jedním seminářem…
Ještě předtím, než jsem byla pokřtěná a rozhodla se následovat Ježíše Krista, jsem výše zmíněný verš často slýchávala. Jako většina lidí jsme ho chápala tak, že Bůh nás stvořil takovým způsobem, abychom odráželi Jeho slávu. S tímto vysvětlením jsem byla spokojená a víc jsem nad tím nepřemýšlela.
Asi před pěti lety jsem byla na jedné církevní konferenci. Měli jsme se zapsat na semináře, které nám měly pomoci přiblížit se k Bohu. Většina seminářů, které mě opravdu zajímaly, byly již zaplněné. Zbyl na mě jenom seminář, který se zaměřoval na kreativitu. Hned jsem si pomyslela, že to určitě nebude nic pro mě. Myslela jsem si, že se budeme bavit o našich talentech, jak je můžeme využít, abychom byli kreativní. Celé to zní moc dobře, až na to, že já nikdy kreativní nebyla. Řekla jsem si ale, že bych to měla alespoň zkusit. V tichosti jsem vešla do místnosti, sedla si a čekala, co přijde.
Jsme duchovními dětmi té nejkreativnější bytosti
Jsme duchovními dětmi té nejkreativnější bytosti…
Náš učitel se podělil o myšlenku, která mi změnila pohled na celou věc. Řekl, že jsme duchovními dětmi té nejkreativnější bytosti, a jakožto Jeho děti můžeme zdědit Jeho vlastnosti. Můžeme se stát takovými jako On. To mi do té doby přišlo jako něco nepředstavitelného. Nikdy jsem si neuvědomovala ten potenciál, který tkví v tom, že Bůh je můj Nebeský Otec. Vždycky jsem si myslela, že to znamená, že jako můj Otec chce, abych byla šťastná, a abych se k Němu mohla opět vrátit. Což nezní vůbec špatně. To, že bych ale také mohla rozvíjet božské vlastnosti, byl zcela nový koncept.
Jablko nepadá daleko od stromu
Všechno to začalo dávat smysl. Jestliže mám jisté predispozice po svých pozemských rodičích, tak je logické, že jako dítě Boží můžu zdědit i vlastnosti Božské. Samozřejmě to neznamená, že budu mít automaticky všechny vlastnosti jako Bůh nebo Ježíš Kristus, ale může po nich zdědit jisté vlohy, které mohu dále rozvíjet – včetně kreativity. Já, to největší trdlo, můžu být kreativní. Je to v mé genetické výbavě. Jestli jsem dcera Nebeského Otce, Stvořitele všeho, tak přece ve mně musí být alespoň špetka kreativity. Tehdy mi to opravdu došlo. Tohle uvědomění se netýkalo pouze kreativity. Bůh je milující, trpělivý, spravedlivý, ochotný odpouštět, moudrý…a mnohem více. Já jsem tady na zemi, abych se snažila rozvíjet svůj potenciál. Jakožto Boží dcera, pokud budu pilná a budu následovat příklad Ježíše Krista, můžu rozvíjet vlastnosti, které jsem zdědila od Nebeského Otce, stejně jako můžu zdědit vlohy a talenty po svých pozemských rodičích.
Jejich nejdůležitějším cílem je uskutečnit nesmrtelnost a věčný život člověka
Jejich nejdůležitějším cílem je uskutečnit nesmrtelnost a věčný život člověka
Nebeský Otec a Ježíš Kristus nám chtějí žehnat. Přejí si, abychom se učili, činili pokrok a rozvíjeli své talenty. Jejich nejdůležitějším cílem je uskutečnit nesmrtelnost a věčný život člověka (Mojžíš 1:39). Věřím tomu, že jsou našimi největšími fanoušky. Bůh nás stvořil k obrazu svému. On chce, abychom jednou nebyli jenom Jeho pouhým odrazem v zrcadle. On chce, abychom byli doslova jako On, se všemi Jeho vlastnostmi a výsadami, a proto nás stvořil ke svému obrazu. Bůh si z celého srdce přeje, abychom dosáhli těch nejlepších výsledků a natahuje nám pomocnou ruku a poskytuje veškeré prostředky k tomu, abychom dosáhli našeho věčného potenciálu.
Tento článek napsala Barbora Svobodová.
