Období po Generální konferenci je ideální příležitostí pro to, abychom začali přemýšlet nad tím, jak můžeme dělat věci lépe a jak můžeme být lepšími, a dát si tyto cíle za předsevzetí. Mnozí z nás již začali. Tento postup v sobě skrývá moc. Starší Joe J. Christensen řekl:
„Zatímco mnozí berou novoroční předsevzetí vážně, někteří si žádné nedali, kvůli dřívějším potížím s jejich dodržováním. Nesmíme přehlédnout onu moc, kterou mohou mít dobrá předsevzetí, která nám může pomoci mít šťastnější a úspěšnější život, bez ohledu na náš dosavadní výkon. …Konec konců, sebezdokonalování se tím, že přicházíme ke Kristu, je samou podstatou toho, proč jsme zde ve smrtelnosti.“
Apoštolové a proroci Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů učí o důležitosti toho, jak se můžeme stát více takovými, jako je náš Spasitel, a jak k němu můžeme těsněji přilnout. Dávání si novoročních předsevzetí a jejich dodržování je jeden ze způsobů, jak můžeme postupovat k tomuto cíli. Starší Christensen řekl:
„V kázání na hoře je zaznamenáno, že Spasitel řekl: ‚Buďtež vy tedy dokonalí, jako i Otec váš, kterýž jest v nebesích, dokonalý jest.‘ (Matouš 5:48.) V překladu Josefa Smitha je první část této věty přeložena jako ,Je vám tudíž přikázáno, abyste byli dokonalí‘ (PJS, Matouš 5:50). Překlad řeckého slova dokonalý znamená ‚úplný, dokončený, zcela rozvinutý‘. Někteří bibličtí analytici naznačují, že návrh stát se dokonalým je přehnaným idealismem či hyperbolou v písmech. My, Svatí posledních dnů, ale věříme, že Spasitel to myslel přesně tak, jak řekl, a že stát se takovým, jako náš Otec v nebi a Spasitel, je přikázání, nejen návrh.“
Předsevzetí — díky výpadku proudu
Inspirace pro mé předsevzetí přišla z jedinečné zkušenosti, kterou jsem měl během vánočních prázdnin. Z většího výpadku proudu, který postihl několik hrabství a více než 10 000 lidí v naší malé horské obci. Pokud žijete ve městě, které je rekreačním střediskem, zima je jednou z nejvytíženější částí roku. A spolu s vánočními svátky se spoustu věcí může rychle zvrtnout.
Ale jen pár dní před Vánocemi v roce 2015, všechno vypadalo černě. Doslova. Namísto toho, abychom se připravovali na Vánoce, jsme se připravovali na to, že strávíme několik dnů bez elektřiny. Neměla jsem vůbec představu o tom, jaké to budou Vánoce, protože jsem ještě nedokončila vánoční nákupy. Všimla jsem si však něčeho zvláštního. Pouze jedno z mých dětí se těšilo na příchod Santy, ale všechny 4 děti byly radostí bez sebe, že možná stráví 2 nebo 3 dny po tmě. Když jsem se svými 2 děvčaty utíkala do obchodu, abychom nakoupily potřebné zásoby, povídaly si o všech možných věcech, které budeme s rodinou dělat, zatímco nepojede elektřina. Uvědomila jsem si, že z této zkušenosti vyplývají určité lekce, které jsem se potřebovala naučit. Mnohé z nich jsem objevila díky Spasitelovým podobenstvím.
Spasitel často učil v podobenstvích, které měly různé roviny významů a nauk. O těchto podobenstvích Starší B. Pratt řekl:
„Spasitelova podobenství začnou mít větší význam, pokud jsme je zažili nebo jsme je viděli prožívat druhé nebo jsme viděli, že se vyplnila lidem kolem nás. Když k tomuto dojde, stanou se více než jen krásnou a jednoduchou poučnou metodou, stanou se pro nás skutečností.“
Moc podobenství spočívá v tom, jak ho přirovnáme ke zkušenostem, které máme.
1. Moudrost skrytá v připravenosti
Moje první předsevzetí mě napadlo, když jsem stála ve frontě u pokladen v obchodě s potravinami, kde jsem se rozhodla, že budu více připravená. Nemohla jsem si pomoct, ale cítila jsem se jako jedna z pošetilých žen v podobenství o deseti pannách. V tomto podobenství čeká deset panen na ženicha, aby je vzal na svatební hostinu. Jelikož nikdo nevěděl, kdy ženich přijde, bylo všem řečeno, aby naplnily své lampy olejem a aby, pro případ nouze, měly u sebe olej navíc. Pět z nich bylo moudrých a naplnily své lampy olejem a vzali si s sebou i olej navíc, ale pět bylo pošetilých a neučinilo tak. O tomto podobenství starší James E. Faust řekl:
„Podobenství o deseti pannách, ve kterém je pěti moudrých a pěti pošetilých panen, se týká jak věcí časných, tak duchovních. Každý z nás má lampu, aby nám osvětlovala cestu, ale je od nás požadováno, abychom každý do své lampy dolévali olej, aby nám mohla dávat světlo.“
Výpadek proudu trval dva dny. První den nejela elektřina 7 hodin a tak jsme seděli kolem ohně a hráli hry. Nebyla jsem příliš znepokojená, protože elektřina vždycky najela zpět. Když druhý den nejela elektřina, obdrželi jsme telefonát, kde nám automat oznámil, abychom se připravili na několik dalších dnů bez elektřiny. Církev Ježíše Krista nás učí, že máme být připraveni na nouzové situace zásobami jídla a vody. Měli jsme zásoby jídla. Ale okamžitě jsem si uvědomila, že nejsem dostatečně připravená na to, abych vařila bez elektřiny. Nemohla jsem uvařil sušené fazole na otevřeném ohněm uprostřed zimy, a krbový rošt nebyl dostatečně velký na to, aby se na něj vlezl kterýkoli hrnec na vaření. Takže jsem musela vymyslet jiný plán. A rychle.
Věděla jsem, že potřebujeme vodu a zásoby, ale v tak malém městě, jako je to naše, jsou tyto věci rychle vyprodané. Protože děti měli z výpadku takovou radost, došlo mi, že by to pro nás také měla být zábava. Takže kromě nejpotřebnějších věcí jsme také koupili dobroty. Nepřipravovali jsme se na několik dnů bez elektřiny, ale na dobrodružství domácího kempování. A byli jsme nadšení. Uvědomila jsem si, že jsem si potřebovala ujasnit první předsevzetí na nový rok: Buď vždy připravena na dobrodružství se svou rodinou.
2. Opravdové bohatství se nedá vyměřit penězi
Asi tím největším důvodem, proč mě tato zkušenost tak zasáhla, byla reakce mých dětí. Byly více nadšené z představy, že budou doma kempovat, než z prvního svátku vánočního. Tak moc jsem si dělala starosti o to, aby byly dárky pod stromečkem, že jsem netrávila čas s dětmi. A přitom všechno, co opravdu chtěly, bylo trávit čas s rodinou. Mé další předsevzetí bylo jim tento čas dát. President Dieter F. Uchtdorf učil:
„Když … čelíme nepříznivým podmínkám, je dobrou radou to, že trochu zpomalíme, srovnáme kurs a soustředíme se na to nejdůležitější. . … Zdá se, že typickým znakem moderního života je to, že neustále nabíráme na rychlosti, bez ohledu na turbulence či překážky.
Upřímně řečeno, je poměrně snadné být v jednom kole. Všichni dokážeme vymyslet seznam úkolů, které přehltí náš rozvrh. Někteří si dokonce mohou myslet, že jejich osobní hodnota závisí na délce jejich seznamu úkolů. …Protože si zbytečně komplikují život, pociťují často zvýšenou míru frustrace, méně radosti a mají pocit, že jejich život nemá skoro žádný význam.“
Naše rodina byla více pohlcena ve spěchu a shonu, než abychom opravdu dobře využili společně strávený čas. Díky tomu, že jsme byli bez elektřiny, jsme měli příležitost si zjednodušit život a jen se bavit. President Uchtdorf řekl:
„ … Naše rodina musí mít vysokou prioritu. Hluboké a láskyplné rodinné vztahy budujeme tím, že společně děláme jednoduché věci jako je rodinná večeře, rodinný domácí večer nebo prostě jen společná zábava. V rodinných vztazích definují lásku ve skutečnosti tři písmena: č-a-s, čas. Věnovat čas jeden druhému je klíčem k rodinné harmonii.“
Vzpomněla jsem si na příběh bohatého mladíka, který se zeptal Spasitele, co má dělat, aby získal věčný život. (Viz Marek 10:17–23.) Tento mladý muž řekl, že dodržuje všech Božích přikázání již od svého dětství. Co dalšího měl ještě dělat? Když mu Spasitel řekl, aby prodal veškerý svůj majetek a následoval ho, mladý muž odešel zarmoucen. Nemohl se vzdát svého majetku pro Spasitele. Když jsem přemýšlela o tomto příběhu, uvědomila jsem si, že jsem se zaměřovala na věci tohoto světa. Takže mé druhé předsevzetí na nový rok je více se zaměřit na opravdová požehnání, která mám – na moji rodinu a evangelium Ježíše Krista. Neboť právě zde se nachází opravdová hojnost požehnání.
3. Past koukolu
Zaneprázdněnost života nás může zaslepit vůči pasti koukolu. Ve Spasitelově podobenství farmář na poli zasel dobrá semena, ale během noci se na pole vkradl nepřítel a mezi pšenici zasel plevel (koukol). Když pšenice rostla, koukol rostl také. Tyto dvě rostliny rostly tak blízko u sebe, že farmář nemohl plevel vytrhat, aniž by riskoval ztrátu úrody. Takže rostliny rostly spolu až do doby sklizně, kdy mohly být odděleny. (Viz Matouš 13:24–30.) Podobenství o pšenici a koukolu je platné i dnes a je základem mého třetího předsevzetí. Starší L. Tom Perry řekl:
„Onen starý nepřítel veškerého lidstva hledá tolik prostředků, kolik jen může vymyslet, aby do všech stran rozséval koukol. Nachází způsoby, jak koukolem proniknout dokonce i do posvátného útočiště našeho domova. Tyto zlovolné a světské způsoby se tak rozmohly, že se zdá, jako by neexistovala možnost, jak tento plevel vytrhat. Přicházejí po kabelu nebo vzduchem do zařízení, která jsme vytvořili pro to, aby nás vzdělávala a bavila. Pšenice a koukol rostou velmi blízko u sebe. Hospodář, který se stará o pole, musí ze všech sil vyživovat to, co je dobré, a musí to natolik posilovat a zkrášlovat, aby koukol nijak nepřitahoval jeho zrak ani sluch. Jako členové Pánovy Církve jsme nesmírně požehnáni tím, že máme drahocenné evangelium našeho Pána a Spasitele jakožto základ, na němž můžeme budovat svůj život. “
Koukol někdy přichází ve formě věcí, které jsou dobré, ale nejsou nejlepším využitím našeho času. Starší Dallin H. Oaks řekl:
„Na začátku bychom si měli uvědomit, že jen proto, že je něco dobré, není dostatečný důvod, abychom to dělali. Mnoho dobrých věcí, které můžeme dělat, zdaleka přesahuje čas, který na to máme k dispozici. Některé věci jsou lepší než dobré, a právě těmto věcem máme v životě věnovat hlavní pozornost. …
Některá z našich nejdůležitějších rozhodnutí se týkají rodinných činností. … Když se rozhodujeme, jak strávíme čas jako rodina, máme být opatrní, abychom nevypotřebovali dostupný čas na to, co je pouze dobré, a ponechali si jen málo času na to, co je lepší nebo nejlepší. Jeden přítel vzal svou mladou rodinu na několik letních prázdninových výletů, včetně návštěv pamětihodných historických míst. Na konci léta se zeptal svého dospívajícího syna, která z těch skvělých letních akcí se mu líbila nejvíce. V odpovědi se skrývalo ponaučení pro otce i pro všechny ty, kterým o tom vyprávěl. ‚Letos v létě se mi nejvíce líbil ten večer,‘ odpověděl chlapec, ‚kdy jsme ty a já leželi na trávě, dívali se na hvězdy a povídali si.‘ Senzační rodinné akce mohou být pro děti dobré, ale nejsou vždy lepší než osobní chvíle strávené s milujícím rodičem.“
Přemýšlela jsem o tomto příběhu, když jsme se s manželem a dětmi snažili vytěžit co nejvíc z našeho domácího kempování. Nad ohněm v kamnech na dřevo jsme si opékali špekáčky, marshmallow a Starburst. Také jsme na nich uvařili polévku z konzervy. A smáli jsme se a bavili se. Když elektřina začala opět fungovat, nechali jsme zhasnutá světla a zůstali jsme spolu v obývacím pokoji. Všechny děti té noci spaly pod vánočním stromečkem.
První noc jsem stále myslela na to, jak nepřipravená jsem na výpadek proudu byla a dala jsem si slib, že na něj příště budu lépe připravená. Ale čím více jsem na to myslela, tím více jsem si uvědomovala, že být připravená je něco více než jen dělání si zásob propanu, zápalek, baterií a vody. Je to o tom mít zásoby na svém místě, abychom si mohli užít jednoduchost života bez dnešních zařízení, které nás rozptylují. Druhou noc mi jedna má dcerka řekla: „Mami, pokud se elektrika dneska večer zapne, můžeme prosím nechat světla a všechno ostatní vyplé?“ Takže mé třetí předsevzetí je čas od času vypojit vše, co máme doma, abychom se společně jako rodina mohli spojit. Toto je jeden z cílů, který si můžeme jako rodina dát a dodržovat ho. Jak řekl president Uchtdorf:
„Myslím si, že většina z nás instinktivně rozumí tomu, jak důležité základní zásady jsou. Jen nás někdy rozptyluje mnoho dalších věcí, které nám připadají lákavější.
Tištěné materiály, rozličné mediální pořady, elektronické nástroje a zařízení všechny užitečné, používáme-li je správně se mohou stát škodlivou zábavou nebo nás mohou citově izolovat od druhých. … Drazí bratři a sestry, uděláme dobře, když trochu zpomalíme, když budeme pokračovat optimální rychlostí podle svých okolností, když se budeme soustřeďovat na to důležité, když otevřeme oči a budeme upřímně hledět na to, na čem záleží nejvíce.“
Toto je základní cíl ze všech mých předsevzetí na rok 2017 – skutečně vidět věci, na kterých záleží nejvíce tím, že se nebudu zaměřovat na věci, na kterých nezáleží vůbec.
Tento článek byl původně napsán Lisou Montaguovou a publikován na stránkách mormonhub.com. Do češtiny ho přeložila Dáša Dynková.
