Mám spoustu přátel, keří v něčem vynikají. Skvěle vaří, nádherně kreslí, úžasně hrají na klavír… Proč každý můj obrázek vypadá jako ze školky a při zdobení dortu všechno zpatlám?
Každý jsme jiný – a to je dobře!
Kdyby Bůh chtěl, abychom byli všichni stejní, stvořil by nás tak. On nám ale každému dal vyjímečné tělo, osobnost, talenty a slabé stránky. Proč to udělal? Abychom se mohli navzájem doplňovat a posilovat! Ve smrtelném životě nikdo z nás není a nebude dokonalý, proto nemůžeme vše umět dokonale a Bůh to od nás ani neočekává.
Líbí se mi, jak to v epištole Korintským popsal apoštol Pavel:
- A kdyby řeklo ucho: „Protože nejsem oko, nepatřím k tělu,“ tím by ještě nepřestalo být částí těla. Kdyby celé tělo nebylo než oko, kde by byl sluch? A kdyby celé tělo nebylo než sluch, kde by byl čich? Ale Bůh dal tělu údy a každému z nich určil úkol, jak sám chtěl. (1. Korintským 12:16-18.)
Každý z nás má tady na světě nějaké poslání. To, že naše role je jiná než role někoho jiného, ještě neznamená, že jsme méněcenní.
Bůh miluje každého z nás a každému dává možnost být v něčem výjimečný.
Co vlastně srovnáváme?
Myslím si, že je velký rozdíl mezi tím, když nás někdo inspiruje a když se s někým srovnáváme. Když nás někdo inspiruje, vidíme jeho úspěch a snažíme se ho napodobit a tím zlepšujeme i sami sebe. Když se s někým srovnáváme, často jsme spíše smutní z toho, že je v něčím lepší než my. Problém je ale v tom, že často srovnáváme své slabé stránky se silnými stránkami někoho jiného. Je jasné, že z toho pak vycházíme špatně, protože něčí talent srovnáváme se svým nedostatkem talentu. Ale nezapomínáme u toho na své silné stránky?
To, že nám nejde například hra na klavír nijak nesnižuje hodnotu našich jiných dovedností. Důležité je, abychom se snažili objevovat své silné stránky a rozvíjet je, ne být ve všem dokonalí.
On učiní slabé věci silnými
V Knize Mormonově v Eterovi 12:27 Pán řekl: „Dávám lidem slabost, aby mohli býti pokorní.“ To mi pomáhá si uvědomit, že to, že nejsem ve všem dokonalá, mě má vést k pokoře a k tomu, abych se více spoléhala na Boha než na sebe.
Bůh v tom samém verši ale také říká: „Přijdou-li lidé ke mně, ukáži jim jejich slabost a učiním, že slabé věci se pro ně stanou silnými.“ To znamená, že pokud si s pokorou přiznáme, že v něčem nejsme dobří a požádáme Boha o pomoc, on nám může pomoci se zlepšit.
Existují i jiné druhy talentů, které jsou ale stejně významné. Můžeme mít talent organizovat, naslouchat, pomáhat, motivovat…
Není talent jako talent
Když přemýšlíme o talentech, často nás napadají spíše kreativní nebo fyzické dovednosti. Ne každý z nás je ale nadaný sportovec nebo talentovaný hudebník, výtvarník, designér… Je důležité, abychom si uvědomili, že existují i jiné druhy talentů, které jsou ale stejně významné. Můžeme mít talent organizovat, naslouchat, vytvářet příjemnou atmosféru, pomáhat lidem, motivovat je, posilovat je v těžkých chvílích, být pracovití, vytrvalí, odhodlaní a mnohé další. Proč jsme každý jiný? Abychom se mohli vzájemně doplňovat. Každý talent má své místo a účel, a na nás je, abychom zjistili, čím Bůh obdařil zrovna nás.
Bůh miluje každého z nás a každému dává možnost být v něčem výjimečný. Zbavme se toxického nálepkování na nadané a nenadané a na užitečné a neužitečné talenty, vážně to nestojí za to.
Tento článek napsala Lucka Zbranková.
