Jmenuji se Jana Majnerová, v té době před devatenácti lety ještě Fadrhoncová. Chtěla bych se s vámi podělit o svůj příběh obrácení do Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů.
Vše začalo jednoho předvánočního dne roku 1997, kdy nám u dveří zazvonili mladí američtí kluci, kteří, jak jsme posléze zjistily, byli misionáři Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů. Pozvaly jsme je s maminkou dál a oni nám vypráveli o svém povolání na misii a Církvi. Také jsme se na konci domluvili na další návštěvě. Po jejich odchodu byla u nás doma cítit zvláštní atmosféra, jako by nás navštívili andělé. Do té doby jsem nebyla vůbec věřící.
Na další návštěvu mi přinesli Knihu Mormon a také chtěli, abych se pomodlila. Nejdříve jsem se bála, že to nezvládnu, protože to pro mě bylo něco úplně nového, ale zvládla jsem to. Potom mi napsali kapitoly z Knihy Mormonovy, které mám do příští návštěvy číst. Čtení mě ale tolik zaujalo, že jsem to měla přečtené za chvíli a já zatoužila vědět více. A tak jsem začala číst od začátku. Při čtení jsem cítila v sobě krásný pocit, jaký jsem necítila při čtení žádné jiné knihy. Proto jsem věděla, že Kniha Mormon je pravdivá a že Joseph Smith byl pravým prorokem.
Od té doby jsem se začala modlit a Kniha Mormonova se stala součástí mého každodenního života. Díky jejímu studiu jsem čím dál víc pociťovala touhu být pokřťena. Ale ještě před tím jsem začala chodit na shromáždění, kde jsem se hned cítila jako ve velké rodině. A pak, 22. 3. 1997 jsem byla pokřťená Starším Clarkem a byl mi udělen Dar Ducha Svatého Starším Bergantzem.
A od té doby začal můj nový život, který se opravdu hodně změnil. V mém životě bylo hodně situací, které bych sama nezvládla, ale nyní jsem věděla, že na nic nejsem sama, že mám Nebeského Otce, Ježíše Krista Církev, modlitby, písma, přátele a misionáře. I po devatenácti letech jsem ráda, že misionáři tenkrát zazvonili právě u našich dveří. I díky tomu jsem mohla obdržet svůj kompas (Patriarchální požehnání) a také jsem mohla obdržet chrámové obřady, díky kterým teď mohu vykonávat chrámové obřady za své předky a vědět, že jednou bude naše rodina spolu zase navždy.