Odjakživa se mi líbila kamenná forma na pečení beránka, kterou má moje maminka v kuchyni. Věřím, že takovou formu má doma většina našich babiček a všichni jsme tu dobrotu někdy ochutnali. Proč ale beránka na Velikonoce pečeme? Proč barvíme vajíčka a co si Velikonocemi vlastně připomínáme?
Beránek v historii lidstva
Symbol beránka najdeme už ve starém zákoně. Když šel Abraham obětovat Izáka, vysvětlil mu, že Bůh sám dodá beránka k oběti (Genesis 22:8). Později, než mohli Židé opustit Egypt, obětovali nejlepšího beránka ze stáda a jeho krví natřeli rámy dveří, aby je ničící anděl nezasáhl, ale prošel kolem nich.
Nato Abraham řekl: „Můj synu, Bůh sám si vyhlédne beránka k oběti zápalné.“ (Genesis 22:8)
Bůh beránka dodal a díky jeho oběti může ničící anděl projít i kolem nás. Když byl Ježíš Kristus v zahradě v Getsemanech, modlil se a krvácel z každého póru, tak na sebe vzal hříchy a bolesti celého světa. (Viz Mosiáš 3:17 v Knize Mormonově.) Když uzavíráme smlouvu s Bohem, bereme na sebe jméno Ježíše Krista, přijímáme Jeho oběť a jsme označení Jeho krví díky tomu, můžeme cítit klid a pokoj.
Vajíčka jako nový začátek
Malovaná vajíčka symbolizují nový začátek. Ve Skotsku mají tradici, při které kutálí vařená vejce z kopce. To vejce znázorňuje kámen, který byl odvalen od vchodu do hrobu, ve kterém byl Spasitel uložen. Otevřením hrobu nám byl dán nový začátek. Díky tomu, že Ježíš vstal z mrtvých, překonal smrt i pro nás a my budeme také vzkříšeni.
Díky tomu, že Ježíš vstal z mrtvých, překonal smrt i pro nás a my budeme také vzkříšeni.
Je spousta dalších krásných tradic, jejichž význam můžeme najít v Evangeliu. Symboly, tradice a podobenství mají za úkol jediné – mají nás učit o tom, co je důležité. Jejich pomocí, můžeme lépe porozumět a snáze si pamatovat, proč slavíme.
Velikonoce jsou krásné období. Je příhodné, že jsou právě na jaře, protože Spasitelovo Usmíření nám přináší jaro do života. Po zimě hříchu, chyb a bolesti můžeme skrze pokání pocítit světlo a teplo odpuštění a uzdravení. Modlím se, abychom dokázali načerpat tu radost, která nám pomůže na Spasitele pamatovat i jindy než jen o Vánocích nebo Velikonocích.
Tento článek napsala Zuzka de Vries.
