Starý zákon je plný přikázání, samé “tohle dělej, tamto nedělej, na tohle nesahej…”. Ta nejzákladnější přikázání jsou sepsána dohromady a tvoří desatero. Život podle desatera je přímočarý – člověk prostě nedělá, co nemá, a dělá, co má. I další přikázání, která jsou k přečtení ve Starém zákoně, jsou snadno pochopitelná. To, co je napsáno, je tak i myšleno. Naštěstí se v dnešní době nemusíme bát toho, že bychom se omylem dotkli archy úmluvy.
Pán dal Mojžíšovi desatero přikázání, protože židé nebyli připraveni na plné znění, a tak dostali demo verzi. Když pak Ježíš Kristus učil apoštoly, vysvětlil jim, že přišel, aby tento zákon naplnil, a stará přikázání tak musí ustoupit těm novým.
To mám milovat všechny?
Kromě toho, že máme milovat Boha, je v Novém zákoně ještě taková perlička, že máme milovat i lidi kolem sebe. Ježíš učil: “Miluj bližního svého jako sám sebe.” (Matouš 22:39.) Jasně, rodinu a přátele člověk zvládne snadno, ale co třeba tu protivnou prodavačku? Nebo toho řidiče autobusu, co na nás nepočkal? Svět je plný lidí a ne všichni nám sednou, jak je tedy máme milovat?
President Gordon B. Hinckley řekl, že „láska je jako Severka. Ve světě, který se neustále mění, je stálým bodem. Je to esence evangelia.“ Pokud je láska esencí evangelia Ježíše Krista, dává smysl, že právě On pro nás bude příkladem. V Bibli čteme, že máme milovat tak, jak miloval On. (Jan 13:34.)
Láska vyžaduje úsilí
Prorok Moroni v Knize Mormonově zase napsal, že „pravá láska je čistá láska Kristova a vytrvá na věky…“ (Moroni 7:47.) Je to ta láska, o kterou se máme snažit. Neznamená to, že máme najednou být se všemi nejlepší kamarádi. Starší Marvin J. Ashton vysvětlil: „Asi největší pravá láska přichází, když jsme k sobě navzájem laskaví, když druhé nesoudíme nebo nekategorizujeme, když si o druhých prostě myslíme to nejlepší, nebo zůstaneme zticha. Pravá láska znamená pojmout odlišnosti, slabosti a nedostatky druhého; mít trpělivost s někým, kdo nás zklamal; nebo odolat nutkání urazit se, když někdo neudělá něco tak, jak jsme si představovali. Pravá láska znamená odmítnout využít slabost druhého člověka a být ochoten odpustit tomu, kdo nás zranil. Pravá láska znamená předpokládat o druhých to nejlepší.“
Změna se nedostaví přes noc. I když by to tak bylo mnohem jednodušší. Jako se vším, i milování druhých chce čas. Začít můžeme s něčím malým. Můžeme si všímat něčeho, co nás na druhých zaujme, něčeho, čeho si můžeme vážit. Můžeme se také zkusit usmát a mluvit s lidmi tak, jakože už je rádi máme a už nám na nich záleží. Můžeme si druhé představit jako děti… a kdo nemá rád děti.
Možností, jak mít rád, je spousta, a pokud se budeme alespoň trochu snažit, svět bude mnohem krásnější. Miluj bližního svého je přikázání od Boha a, jako u jakéhokoli jiného přikázání, jeho dodržování požehná náš život.
Tento článek napsala Zuzka de Vries.
