Tři roky byl můj život jak na horské dráze. Ignoroval jsem rodiče, spíše se soustředil na holky, trávil co nejvíce času s přáteli a taky na párty. To zapříčinilo, že důležitá životní rozhodnutí šla stranou.

Během obzvláště těžkého období v roce 2012 jsem v časopise narazil na článek o blížícím se konci světa a budoucích událostech, které tomu budou předcházet. V té době jsem o Církvi Ježíše Krista Svatých posledních dnů věděl pouze to, že se nějací Mormoni nacházejí v Americe a jejich církev je „sekta“. V tom článku byla rovněž zmínka o zlatých deskách a Josephu Smithovi, ale tomu jsem nevěnoval pozornost. Za nějaký čas jsem začal hlouběji uvažovat nad svým životem. Ptal jsem se sám sebe, proč neustále dělám ty stejné životní chyby a nejsem šťastný.

V té době jsem bydlel v centru Brna, kde místní misionáři často zpívají a oslovují procházející lidi, aby s nimi sdíleli evangelium. A to je přesně to místo, kde jsem potkal Staršího Strobela. Zeptal se mě, zda vím něco o Bohu, a v co věřím. Jelikož jsem během našeho rozhovoru cítil něco speciálního, tak jsem mu dal své číslo. Po návratu domů jsem ovšem přemýšlel, zda to jeho číslo nemám přece jen vymazat. Hlavu jsem měl plnou různých myšlenek, jelikož jsem vůbec netušil, co za církev to je, ale nakonec jsem se s misionáři znovu sešel a ti mě ukázali kapli a vysvětlili, co se tam děje. Díky jejich vyzařované energii – Duchu – jsem zkusil dělat přesně to, co mi radili – číst, pomodlit se poprvé v životě, chodit na shromáždění atd. To vše bez přemýšlení, jen na základě toho „pocitu“, který vždy procházel celým mým tělem při příjezdu do kaple.

Když jsem poprvé začal číst Knihu Mormonovu, tak se mi nechtělo věřit, že přišla od Boha skrze Josepha Smitha. Přátelé mi neustále říkali, ať raději zůstanu jenom u Bible, ale to mě ještě více pohánělo k tomu, abych četl Knihu Mormonovu. Cítil jsem, jak mi Duch potvrzuje, že jsem na té správné cestě. Modlitba se stala součástí mého života, stejně jako jsem pochopil, co Nebeský Otec a Ježíš Kristus udělali pro lidstvo.

Vím, že Bůh odpovídá na naše upřímné modlitby. Mám rád své církevní povolání, které mi umožňuje sdílet evangelium Ježíše Krista s ostatními lidmi. Modlím se za to, aby i ostatní lidé na celém světě zažili to, co já. Jsem rovněž vděčný za vše, co se kdy v mém životě stalo a za to, že jsem byl zpečetěný v chrámu s úžasnou dívkou, kterou misionáři tenkrát pozvali na mé lekce s nimi.

Spousta církví má pouze úlomky pravdy, ale já svědčím o tom, že plnost pravdy můžeme nalézt pouze v jedné z nich – a to v Církvi Ježíše Krista Svatých posledních dnů. Ve jménu Ježíše Krista, Amen.