Chrámy

Rodina sedící před chrámem

Chrámy jsou doslovně domy Páně. Jsou svatými místy uctívání, kam může přicházet Pán. Pán vždy přikazoval svým lidem, aby budovali chrámy. Základním účelem chrámů je zajistit obřady, které jsou nezbytné pro naše oslavení v celestiálním království. Církev v dnešní době dbá na Pánovu výzvu budovat chrámy po celém světě.

Obřady pro žijící

Jedním obřadem, který přijímáme v chrámu, je obdarování. Slovo obdarování znamená „dar“ a chrámové obdarování je skutečně dar od Boha. Tento obřad tvoří řada pokynů a zahrnuje smlouvy, v nichž slibujeme, že budeme žít spravedlivě a v souladu s požadavky evangelia. Obdarování nám pomáhá zaměřit se na Spasitele, na Jeho roli v plánu našeho Nebeského Otce a na náš závazek Ho následovat.

Dalším chrámovým obřadem je celestiální sňatek, při němž jsou manžel a manželka navzájem zpečetěni na věčnost.

Obřady za mrtvé

Lidé, kteří zemřeli bez nezbytných obřadů evangelia, mohou tyto obřady obdržet skrze práci prováděnou v chrámech. V jejich zastoupení můžou věrní členové být pokřtěni a konfirmováni, přijmout obdarování a podílet se na pečetění manžela a manželky a dětí k rodičům.

Požehnání z návštěv chrámu

Chrám není jenom místem, kde se vykonávají posvátné kněžské obřady, ale také místem pokoje a zjevení. Když nás něco trápí nebo když naši mysl tíží těžká rozhodnutí, své starosti můžeme vzít do chrámu. Můžeme tam obdržet duchovní vedení.

Když vykonáváme posvátné obřady v chrámu, Pán nám bude žehnat. A požehnání, jež nám dá, nebudou omezena jen na chvíle strávené v chrámu. Bude nám žehnat ve všech směrech našeho života. Práce v chrámu nás bude posilovat a bude nás duchovně tříbit.

Mé vlastní obdarování

Získání vlastního obdarování je pro každého velmi osobní záležitost. Naše redaktorka Bára popisuje okolnosti, které provázely její první cestu do chrámu.

Jak se připravit na vstup do chrámu

Chrám je posvátným místem, kde uzavíráme smlouvy s Bohem, a na vstup do něj je potřeba řádná příprava. V článku si můžete přečíst pár typů, jak na to.

Facebook

Věřím v Krista
Věřím v Krista
„Slyší mě Bůh?“ „Skutečně tam nahoře je?“ „Má mě rád?“

Asi každého občas napadnou podobné otázky. Ale co když přetrvávají? Jak na ně najít odpověď? Podívejte se na video, kde se Petra Ambrožová s námi podělila o svoji zkušenost.
Věřím v Krista
Věřím v Krista
Věřím v Krista
JAK ZMĚNILO STVOŘENÍ SVĚTA MŮJ PŘÍSTUP K PRÁCI

Byla jsem hrozný nestíhač. VŽDYCKY. Vycházela jsem z domu 5 minut po tom, co jsem už měla někde dávno být, úkoly dopisovala o přestávce a učila se v den zkoušky po cestě v autobuse.

V rámci prevence jsem se ale začala snažit dělat věci hned. Moje prokletí se zlomilo a já začala být pravým opakem nestíhače. Prostě jsem si nedovolila přestat než jsem daný projekt, úkol, cíl nesplnila. Což skončilo neustálou honbou za odškrtáváním si úkolů z (nekonečného) to-do listu.

Věděla jsem, že potřebuji „překopat systém“, ale až když jsem nedávno studovala o stvoření světa, tak mě to trklo. Tady jsou klíčové zásady, které Bůh používá, když pracuje na „projektu“.

1) Bůh stvořil Zemi v 7 dnech. Neudělal to všechno naráz, i když by určitě mohl.

2) Byl konstantní. Každý den udělal něco. Nepřeskočil středu a čtvrtek, protože se mu prostě nechtělo.

3) Vždy zhodnotil práci, kterou ten den udělal. Kolikrát čekáme na nový rok, nový měsíc nebo neděli, abychom zhodnotili jak se nám daří naše cíle a plány? Bůh po každém dni „viděl, že to je dobré“.

4) Byl pozitivní. Neočekával, že druhý den bude vypadat jako ten šestý. Ať už stvořil cokoliv, tak vždy to nazval dobré. Ne lepší, nebo nejlepší. Dobré.

5) Odpočíval. Po tom, co viděl, že je vše velmi dobré si Bůh vzal dostatek času na to, aby odpočíval.
Věřím v Krista
Věřím v Krista
Máme tu nějaké rodiče, kteří by se s touto odpovědí ztotožnili? 😅
Věřím v Krista
Věřím v Krista
Je leden, první měsíc v roce, tak o čem jiném bych mohla psát než o začátku. Začátek nového roku je pro mnohé dobou, kdy chtějí začít ve svém životě se změnami. Někdo začíná cvičit, někdo přestává kouřit, jiný zase chce číst víc knížek a já, já nemám novoroční předsevzetí ráda. Přijdou mi jako blbost, protože si myslím, že když chce člověk něco změnit, tak nejlepší doba na to je hned. Proč čekat na nějaké dobré datum v kalendáři když můžu okamžitě nastartovat změnu.
Další věc, která mi vadí na těch novoročních předsevzetích je to, že jde často o tak velký cíl, že nikdo už předem nepočítá s tím, že to zvládne. To je děsně demotivující.

Věřím v nové začátky a ve změny a ve snahu být lepší. Věřím, že stejně jak při stvoření světa, kdy Bůh vzal něco chaotického a vytvořil z toho něco úžasného, tak i z mého života dokáže udělat něco výjimečného. On to prostě umí. Takže se snažím Boha zapojovat do procesu změn a využívat všechny možné začátky. A když náhodou nezvládám? Kdysi jsem četla citát „statečnost je ten malý hlásek na konci dne, který řekne zítra to zkusím znovu“. Snažím se být statečná.
Co vy, máte nějaké předsevzetí? Nějaké nové začátky?

- Zuzka de Vries
Věřím v Krista
Věřím v Krista
Novoroční předsevzetí, roční cíle, nové začátky… každý to asi nazýváme jinak. Někteří z nás vydrží u svých cílů týden, někteří měsíc a někteří až dokonce.
Pro každého je asi těžké zůstat motivovaný, ale je potřeba umět se ocenit i za dobrou myšlenku s snahu něco změnit. Jaké jste si dali letos předsevzetí vy?😁

Pin It on Pinterest