Když jsem ráno 3. ledna 2018 otevřela Facebook, zaplavila mě vlna příspěvků, které oznamovaly, že předchozí noci ve svých 91 letech zemřel prorok naší Církve, president Thomas S. Monson. Nejprve jsem byla v šoku a několik minut mi trvalo, než jsem tu zprávu byla schopná zpracovat. Když jsem si ale uvědomila všechny souvislosti, začala jsem plakat. Nebylo to ale smutkem ani neštěstím, ale radostí.
Možná se to může zdát zvláštní, že někdo pláče radostí nad něčí smrtí. Byl snad president Monson tak hrozný člověk, že se lidé z jeho smrti radovali? Naopak. President Monson byl výjimečný člověk překypující laskavostí, láskou, humorem, obětavostí a v podstatě jakoukoli kladnou vlastností, na kterou si člověk vzpomene.
Vím, s kým je
Když ale v roce 2013 zemřela po 65 letech manželství jeho milovaná žena Frances, president Monson se změnil. Byl stále stejně laskavý, obětavý a vřelý, ale v jeho očích byl vidět hluboký stesk po jeho životní lásce a ten se projevoval i na jeho neustále se zhoršujícím zdravotním stavu.
Toho lednového rána jsem se rozplakala proto, že jsem přesně věděla, kde president Monson je a hlavně s kým je. S naprostou jistotou jsem věděla, že se znovu setkal se svou milovanou Frances a že díky obřadům, které společně uzavřeli s Nebeským Otcem v chrámu, spolu budou navěky.
Rodiny jsou věčné
Není to úžasné, že díky plánu našeho Nebeského Otce může být smrt radostnou událostí? Smrt totiž není konec – je to jen přechod z jedné fáze života do další, stejně jako narození. Díky Usmíření a Vzkříšení našeho Spasitele Ježíše Krista víme, že budeme všichni vzkříšeni. A pokud budeme jako rodina zpečetěni ve svatém chrámu a zůstaneme věrní smlouvám, které tam uzavřeme, můžeme mít jistotu, že budeme se svojí rodinou žít navždy.
Já vím, že Bůh žije. A vím také, že president Thomas S. Monson žije a že pokračuje v práci na božím díle na druhé straně závoje po boku své milované Frances. Jsem Otci vděčná za Jeho plán pro nás a za to, že se k Němu můžeme vrátit společně se svou rodinou.
Presidente Monsone, chybíte nám. Ale víme, kde jste, a pláčeme díky tomu radostí.
Tento článek napsala Lucka Zbranková. Více o chrámech a chrámových obřadech se dočtete zde.
