Moje maminka potkala misionáře, když mi bylo šest let a od té doby se evangelium Ježíše Krista stalo součástí našeho života. Misionáři nám vyprávěli příběhy z Bible a Knihy Mormonovy. Učili nás o prorocích a o novodobém Proroku Josephu Smithovi a já jsem tyto příběhy brala jako fakt. Nepamatuji si, že by mě kdy napadlo o těchto událostech pochybovat. Takhle bez pochyb jsem prošla dětstvím a celým životem až do dospělosti.

Kdy jsem si uvědomila, že musím získat vlastní svědectví

Když mi bylo 20, měla jsem příležitost sloužit jako misionářka na mini misii. Na dva měsíce jsem žila jako misionářka, učila jsem lidi o evangeliu a vyprávěla jim stejné příběhy, které misionáři kdysi vyprávěli mně. Najednou jsem pocítila potřebu vědět sama pro sebe, jestli jsou ty příběhy pravdivé – jestli Joseph Smith byl opravdu prorok. Uvědomila jsem si, že pokud chci, aby mi lidé věřili, potřebuji to s jistotou vědět sama. Inspirovala jsem se tedy právě příběhem Josepha Smitha, který četl v Bibli v Jakubovi 1:5: „Jestliže pak komu z vás nedostává se moudrosti, žádejž jí od Boha, kterýž všechněm dává ochotně a neomlouvá, i budeť dána jemu.“

Mě moudrost scházela a tak jsem se začala ptát Boha. Nedokážu přesně říct, jestli moje odpověď přišla jen jedním způsobem anebo jich bylo několik, ale jasně si pamatuji jeden zážitek.

Jak jsem svědectví získala

Misionáři hodně často vyprávějí právě příběh o Prvním vidění Josepha Smitha. Dokonce jim je doporučeno, aby tento příběh znali zpaměti. I já jsem se to vyprávění naučila nazpaměť a těšila jsem se, až tuto svou dovednost budu moct předvést. Ten čas nastal. Nepamatuji si, koho jsme učily, ale pamatuji si, jak jsem říkala ta naučená slova o tom, jak Joseph spatřil „sloup světla přesně nad svou hlavou, převyšující jas slunce, který ponenáhlu sestupoval, dokud nespočinul na [něm]. Když světlo spočinulo na [něm], spatřil…. dvě Bytosti, jejichž jas a sláva se vymyká veškerému popisu, stojící [nad ním] ve vzduchu. Jedna z nich [k němu] promluvila, nazývajíc [ho] jménem a řekla, ukazujíc na druhou – ‚Toto je můj Milovaný Syn. Slyš Jej!‘“

Všechno najednou dávalo smysl. Už to nebylo jen vyprávění, co jsem někde slyšela a četla… nebyla to slova naučená nazpaměť. Byla to má slova a já jsem věděla, že jsou pravdivá. Jejich pravdivost jsem cítila celou svou bytostí a uvědomila jsem si, že už je nikdy nebudu moci popřít, protože Bůh věděl, že já to vím.

Od toho dne mé vlastní svědectví posílily i další zážitky a o Prvním vidění jsem vyprávěla už nesčetně krát. Pokaždé cítím stejného Ducha, který mi potvrzuje pravdivost oněch slov. Stejný Duch mi také potvrdil, že Josephem Smithem to neskončilo a že i dnes máme na zemi žijícího proroka, který nás vede. Bůh je stejný včera, dnes a na věky, a proto k nám i dnes promlouvá skrze své proroky.

 

Tento článek napsala Zuzka de Vries.